Menu: 

 

PŘEHLED PRACÍ:

Okrasná zahrada:

  • Vyséváme laskavec, nevadlec, chrpu, ostrožku, hvozdík, kokardu, gazánie, netýkavky, hrachor, tabák, mák, šruchu, resedu, třapatku, hledíky, čínské astry, aksamitník, ostálky
  • Rozsadíme nebo přesadíme trvalky
  • Přepichujeme vzešlé letničky ze zimních výsevů
  • Za příznivého počasí přesadíme a rozdělíme vodní a bahenní rostliny
  • Vysadíme pozdě kvetoucí a choulostivé lilie
  • Ihned po odkvětu rozdělíme trsy příliš hustě rostoucích sněženek
  • Pokud už nehrozí mrazy, odhrneme nakopčené růže
  • Všem dřevinám odstraníme suché a přestárlé dřevo. Seřízneme uschlá loňská květenství trvalek a okrasných trav
  • Vhodné období pro přesazování dřevin. Stálezelené a jehličnany vyrýváme s kořenovým balem, opadavé po vysazení hlouběji seřízneme
  • Odkvétajícím raným cibulovinám odstraňujeme semeníky
  • Začínáme probouzet hlíznaté begonie – umístíme na vrstvu rašeliny na tmavé místo při teplotě kolem 18°C. Až se objeví puky, vysadíme
  • Z hladiny rozmrzlého jezírka odstraníme napadané tlející nečistoty
  • Vyhrabeme listí a plsť z trávníku
  • Častěji větráme a otužujeme přezimující balkonovky
  • Proti hálkám mšice korovnice na větvích smrků podobným šiškám aplikujeme postřik proti mšicím
  • Proti první vlně slimáků se bráníme granulemi Ferramol aplikovanými pravidelně zejména za vlhkého počasí

 

Užitková zahrada:

  • Na záhony vysejeme celer, brokolici, hlávkový salát, ředkev, ředkvičky, kedluben, květák, rajčata, papriku, lilek, cibuli, mrkev. Výsevy chráníme netkanou textilií proti mrazu
  • Přirozenou ochranou proti pochmurnatce mrkvové je řídký výsev, aby nebylo nutné rostliny později jednotit
  • Ideální období pro výsadbu ovocných dřevin. Důležitá je mimo jiné zálivka – do výsadbové jámy i po vysazení
  • Česnek před výsadbou namoříme proti houbám
  • Začátkem měsíce je poslední možnost připravit skleník. Půdu poprášíme dusíkatým vápnem, které hubí škůdce a plevele, necháme působit 2-3 týdny
  • Provedeme základní řez jabloní a hrušní. Ovocné stromy lze mírně tvarovat také zatížením větví zavěšeným kamenem
  • Vyčistíme trsy jahodníků, okopeme a zapravíme hnojivo. Sklizeň jahod můžeme urychlit zakrytím záhonu foliovým tunelem
  • Rané výsevy chráníme před mrazy netkanou textilií. Výsevy pod sklo pravidelně zaléváme a větráme
  • Pod lískovými keři necháme listí tlít, jednou za čas odstraníme staré dřevo
  • Hrubé části kompostu, které při přehazování neprošly sítem, můžeme znovu zkompostovat nebo použít jako mulč pod keře
  • Pozor na slimáky
  • Ovocné dřeviny ošetříme proti přezimujícím škůdcům
  • Než rozkvete rybíz, ošetříme rostliny proti vlnovníku rybízovému (projevuje se zduřelými pupeny)

 

Pokojové rostliny:

  • Zvýšíme zálivku a začneme přihnojovat
  • Ideální doba pro přesazování

 

DŘÍN OBECNÝ

Jedním z našich neužitečnějších a nejkrásnějších keřů je dřín obecný, někdy také nazývaný dřín jarní. Ač ho naši předkové pěstovali poměrně běžně, koncem minulého století z některých oblastí naší domoviny téměř zmizel. Napomohlo tomu také jeho velmi kvalitní a houževnaté dřevo, proto je dnes chráněný. Naštěstí si opět úspěšně hledá cestu na výsluní naší pozornosti. A to je dobře, protože jeho šťavnaté plody, dřínky, patří k nejchutnějšímu drobnému ovoci. Z botanického hlediska patří mezi peckovice, podobně jako třešně. Svými krásně tvarovanými a harmonicky poskládanými listy připomíná příbuzný dřín japonský nebo svídu japonskou, na které rostou také jedlé plody. Jenže její hrbolaté kuličky na dlouhé stopce připomínají spíše liči. Dalším rozdílem mezi nimi je to, že dřín obecný nejlépe prosperuje v neutrální až mírně zásadité půdě, oproti tomu svídě japonské vápno v půdě nesvědčí. Pokud by si dřín sám mohl vybrat ideální stanoviště, usídlil by se na plně osluněném, dobře propustném, třeba i kamenitém místě. Daří se mu však na téměř všech lokalitách, vyjma zcela stinných, zamokřených nebo kyselých půd. Nejlépe ale plodí na slunci. Lze jej množit výsevem čerstvě získaných pecek z nedozrálých plodů. Ze sklizených v konzumní zralosti přeléhá do dalšího roku a velmi špatně vzchází. Raději jej neřežte, nechte volně růst a odstraňujte jen suché větve. Při hlubším seříznutí vytváří metlovité výhony.

Rozkvétá časně zjara mnoha trsy drobných žlutých kvítků na ještě holých větvích, a tak poskytuje v tuto dobu vzácnou potravu včelám i dalšímu hmyzu. V srpnu až září nabírají oválky jasně červenou barvu a lákají tak nejen nás, ale i ptactvo k ochutnání. Plody se sklízejí dostatečně vyzrálé, teprve když začínají měknout a padat. Nejlepší jsou samozřejmě ty čerstvě utržené, ale uchovávat je můžete ve formě šťáv či likérů, nebo zkusit zamrazení. Nepřekonatelnou chuť má dřínová marmeláda. Příjemně sladkokyselá chuť ale není vše, co dřínky nabízejí. Kromě toho obsahují spoustu vitamínů, hlavně C, minerálií, pektinů i dalších zdraví prospěšných látek, jsou léčivé. Jestliže se rozhodnete dřín začlenit do své zahrady, můžete si jej pořídit buď v původní plané formě nebo si vybrat z několika odrůd velkoplodých naroubovaných šlechtěnců. Planý poskytuje sice plody trochu menší, 2-3cm dlouhé, ale nic jim to neubírá na chuti, naopak.

 

MARALOVÝ KOŘEN

(Leuzea carthamoides)

Leuzea získala svůj název díky původnímu sibiřskému obyvatelstvu. Pozorovali, že na podzim jeleni marali vykopávají kopýtky kořeny této rostliny a s chutí je požírají. Ty jim umožňují přežít krutou sibiřskou zimu a zajišťují do určité míry jejich dobrou reprodukci. Lidé se z těchto poznatků poučili a začali tento „bodlák“ užívat i v lidové medicíně jako vhodný prostředek při úbytku sil. Traduje se, že pomáhá od 14 chorob a omlazuje. Odvar či nálev z kořene, případně lihová tinktura zlepšuje adaptaci na stres a slabosti různého původu. Snižuje hladinu cukru a cholesterolu v krvi, pomáhá vyplavovat z těla toxiny včetně alkoholu. Zmírňuje některé zvlášť reaktivní deprese a uvolněním endorfinů zvyšuje optimismus. Dobře se uplatňuje při vytrvalostních a zátěžových sportech. Čaj z listů, oslazený a okyselený kvůli lepší chuti, pomáhá udržovat bdělost i v noci. Leuzea se pěstuje snadno i u nás, dobře snáší naše klimatické podmínky. Nesnáší jen horká a suchá léta, kdy ztrácí dočasně listy. V roce kdy rostliny vykvetly, se sklízí kořen. Při mytí se nesmí odřít kořenová kůra. Rychle se vysuší a naloží do alkoholu. Sušené a granulované listy přináší úsporu krmiva při chovu domácích zvířat a zlepšují jejich zdravotní a reprodukční stav.

 

TIPY:

Topinambur je top – zelenina i květina

Slunečnice topinambur – to je odborný název pro rostlinu, jejíž podzemní plody můžeme připravovat podobně jako brambory a jejíž žluté, slunečnicové květy ozdobí záhon koncem léta. Topinambur se rozmnožuje dceřinými hlízkami, které můžeme vysazovat časně na jaře, jakmile rozmrzne půda. Protože se poměrně intenzivně rozrůstá, je vhodné vymezit mu prostor pásem plastu nebo plechu zapuštěným do země. Rostlinu lze pěstovat také ve větší nádobě, je ale třeba zajistit bohatou a pravidelnou zálivku a hnojení.

 

Rododendrony lze zmladit řezem

Tyto exotické a velmi atraktivní dřeviny řežeme zpravidla jen výjimečně. Přerostlé nebo v dolní části lysé exempláře však můžeme snadno zmladit silným řezem zjara. Rostliny seřízneme za bezmrazého dne na výšku asi 50cm, přihnojíme hnojivem pro rododendrony nebo rohovinou a zamulčujeme. Takto lze podpořit nový růst i u velmi starých a slabých dřevin, je ale vhodnější rozložit řez do dvou let. Pokud potřebujeme rododendrony přesadit, počkáme až na podzim.

 

Květopas si pochutná na květech

S teplotami nad 10°C  se probouzí také obaleč jablečný. Ve stadiu housenky přezimuje v pavučinovém zámotku pod kůrou starších stromů, na jaře se kuklí a zhruba v květnu se líhnou dospělí jedinci. Z vajíček, která kladou samice do květních pupenů, se líhnou larvy a vykusují ještě nerozvité květy. Zárodky květů pak zasychají. Proti květopasu se můžeme účinně bránit chemickým postřikem. Opad plodů působením různých škůdců však není samoúčinný. Stromy tak vlastně zajišťují přirozenou probírku mladých plůdků, kterou bychom stejně v červnu museli provést, protože strom nedokáže uživit nadměrné množství plodů. Pokud by bylo napadení intenzivní, můžeme použít biologický prostředek Biobit XL.

 

Nakupujeme kontejnerované rostliny

Kontejner nemusí být jen velká nádoba na tříděný odpad, ale také jednorázový plastový květináč, v němž můžeme v zahradních centrech koupit dřeviny, trvalky a další rostliny. Výhodou takto pěstovaných rostlin je možnost výsadby prakticky po celý rok včetně léta, i když samozřejmě nejvhodnějším obdobím je jaro a podzim. Rostliny před nákupem prohlédneme – když je opatrně vyjmeme z kontejneru, měly by být dobře prokořeněné a celý kořenový bal by měl držet pohromadě. Kořeny starších rostlin mohou kontejner zcela vyplňovat, před výsadbou pak kořeny opatrně uvolníme, aby lépe pronikly do půdy.

 

Vitamíny ze skleníku

Hlávkový salát patří mezi oblíbené druhy zeleniny pěstované ve skleníku. Mnohem dříve však můžeme sklízet i méně známý kozlíček polníček, nenáročný druh salátu tvořícího listové růžice, které se upravují podobně jako hlávkový salát. Při výsevu v březnu do studeného skleníku můžeme sklízet už během několika týdnů křehké lístky s bohatým obsahem vitamínů a minerálních látek. Pokud nadzemní část seřízneme výše nad zemí, znovu doroste podobně jako u špenátu. Polníček můžeme vysévat také na venkovní stanoviště od srpna do října a po přezimování sklízet na jaře.

 

Výsadba ovocných stromů

Právě v březnu se otevírají venkovní prodejny zahradnických center. Mimo jiné zde můžete koupit prostokořenné sazenice ovocných stromů. Nemají kořenový bal a vypadají jako čerstvě vytržené ze země. Prošly však pečlivou přípravou na vyjmutí z půdy, takže se po jarní výsadbě bez problémů ujmou. Předpokladem úspěchu je nejen výběr správného druhu a odrůdy (liší se nejen tvarem, barvou a chutí plodů, ale také dobou zrání, odolností vůči chorobám a škůdcům a typem růstu), ale také správná výsadba. Stromek před výsadbou postavíme na několik hodin do kbelíku s vodou, aby se kořeny řádně nasákly. Výsadbová jáma by měla být asi 1,5x vyšší a hlubší než je velikost kořenů. Rýčem rozrušíme její stěny, dno pokryjeme kompostem a zalijeme několika litry vody. Do jámy zatlučeme opěrný kolík a stromek usadíme tak, aby místo štěpování (bývá jakoby nateklé) bylo nad úrovní terénu, jinak hrozí, že ušlechtilá odrůda zapustí kořeny, což je nežádoucí. Jámu zasypeme, ušlápneme a opět důkladně zalijeme. První rok se vyplatí mulčovat půdu kolem kmínku, aby se voda z půdy nevypařovala příliš rychle.

 

Zázračná netkaná textilie

Je jednou z nejmladších zahradnických potřeb, přesto si své místo našla velmi rychle. Netkaná textilie se pro své univerzální využití hodí v každé zahradě: na jaře chrání výsevy nebo čerstvé výsadby před výkyvy počasí, zejména nočními mrazíky, částečně ochrání rostliny také před útokem škůdců, přes léto brání vysychání půdy, na podzim se hodí opět při kolísavých teplotách. Textilie se vyrábí v bílé a černé barvě – první z nich je určena především pro ochranu před mrazem, druhá spíše pro mulčování: před výsadbou se záhon zakryje textilií a do vyříznutých otvorů se vysazují rostliny. Výhodou je propustnost pro vodu, vzduch a částečně i světlo, takže rostliny se nezapaří. Na trhu existuje řada netkaných textilií, které se navíc liší svou hmotností na metr čtvereční.

 

Zapřísáhlí  individualisté

Oblíbené jarní cibuloviny jako jsou narcisy, tulipány nebo hyacinty, můžeme koupit řezané už v zimě. Ve váze vydrží mnohem déle, pokud je nebudeme kombinovat s jinými druhy. Jejich stonky totiž vylučují zvláštní látky, které brání ostatním květinám v kvetení nebo dokonce urychlují jejich vadnutí. Kdo by si chtěl narcisy, pryskyřníky nebo tulipány přesto zkombinovat s jinými druhy, měl by rostliny po seříznutí ponechat jeden den ve vlastní váze a teprve pak z nich vytvořit smíšenou kytici. Stonky hotové kytice pak neseřezáváme, jinak by začal celý proces znovu. Narcisy řežeme do vázy v době, kdy ještě nejsou zcela rozvité. Pokud je umístíme do vázy s menším množstvím vody, vydrží déle.

 

Jarní jemná cibulka

Uskladněná cibule z loňské sklizně se probouzí k životu. Veškerou svou vitalitu nyní koncentruje do tvorby nadzemní části. Dostatek živin uložených v cibuli umožňuje rostlině vytvořit několik silných, sytě zelených listů, hlíza sama však měkne a pro kuchyňské využití přestává být vhodná. Zelené listy se však hodí do pomazánek, polévek nebo zeleninových jídel.

 

Druhá šance pro odkvetlé cibuloviny

Rychlené cibuloviny, které zdobily náš domov v průběhu zimy, můžeme nyní vysadit do zahrady. Také v zahradních centrech jsou nyní za výhodné ceny dostupné odkvetlé cibuloviny, které na jaře ozdobí naše záhony. Rostliny před výsadbou nezaléváme, pouze je vyjmeme z plastového obalu a vysadíme poněkud hlouběji, než jak rostly v květináči. Pro rychlení se totiž cibule vysazují mělce, v zahradě by však mohly zmrznout. Nadzemní část necháváme v původním stavu, byť možná působí nevzhledně, ale rostlina z ní čerpá živiny, které si na příští jaro uloží v cibuli. Teprve po zatažení (zhnědnutí) můžeme listy odstranit.

 

Živý plot z vlastních výpěstků

Chcete-li si založit volný živý plot z různých druhů listnatých dřevin nebo třeba jen jediného druhu, například ptačího zobu, svídy nebo tavolníku, můžete si dostatek rostlin vypěstovat sami. Právě nyní je vhodná doba pro řízkování běžných listnatých keřů. Loňské výhony nařežte na kousky dlouhé asi 15cmtak, aby na každém řízku bylo asi šest pupenů. Spodní řez by měl být veden těsně pod očkem. Místo stimulátoru, který podporuje zakořenění, můžete řízky namočit na 24 hodin do sklenice vody, v níž rozpustíte lžičku medu. Řízky založte do země a zalévejte, aby zem nikdy nevyschla. Pokud během jara a léta vytvoří listy, můžete na podzim přesadit každý řízek do jednotlivého květináče a dále přesazovat, než dosáhnete velikosti potřebné pro výsadbu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *