Menu: 

 

PŘEHLED PRACÍ:

Okrasná zahrada:

  • Stále vysazujeme kontejnerované dřeviny a trvalky
  • Pro jarní výsadbu v příštím roce vysejeme koncem měsíce dvouletky (macešky, sedmikrásky, pomněnky, hvozdík, diviznu..)
  • Listnaté dřeviny množíme vrcholovými bylinnými řízky
  • Odkvetlé okrasné dřeviny můžeme seříznout. Čerstvě vysazený živý plot z listnatých dřevin seřízneme, podpoříme tak hustější růst
  • Květiny do váz řežeme navečer, protože stonky obsahují nejvíce látek vyživujících květy
  • Průběžně odstraňujeme odkvetlé květy letniček i se zárodky semeníků
  • Je čas první senoseče květinových luk a trávy sušené na seno
  • Zatažené cibuloviny můžeme v případě potřeby vyjmout z půdy
  • Silně rostoucí vodní a bahenní rostliny v jezírku omezujeme v růstu
  • Aby prospívaly plaménky (Clematis), je třeba, aby měly zastíněnou dolní část. Odkvetlé květy plaménku neodstraňujeme, vytvoří se z nich dekorativní plodenství
  • Stále bojujeme proti slimákům (Ferramol)
  • Pokud leknín napadnou mšice, snadno se jich zbavíme proudem vody. V jezírku neaplikujeme chem.postřiky!
  • Včas bojujeme proti mšicím na mladých výhonech růží
  • Úporného plevele (pýr, bršlice, kopřivy aj.)se ve výsadbách zbavíme bodovým ošetřením totálním herbicidem

Užitková zahrada:

  • Vyséváme letní odrůdy hlávkového salátu, čínské zelí, fazole, kedlubny – od poloviny měsíce brokolici
  • Pro podzimní sklizeň vyséváme karotku, červenou řepu, ředkev, letní odrůdy salátu, keříčkové fazole, kadeřávek, kedlubny a brokolici
  • Záhony po sklizené zelenině lze osít také rostlinami pro zelené hnojení
  • Při nadměrné násadě plodů jablek a hrušní nadbytečné plůdky odstraníme, aby se zejména mladé stromy nevysilovaly. Časně letní řez ovocných stromů omezuje bujný růst. Jabloním vylamujeme vlky (letorosty) uvnitř koruny. Zaštípnutí letorostů meruněk zvýší plodnost. Mohutné stromy třešní s násadou plodů v nedostupné koruně zmladíme seříznutím vrcholu a jeho spuštěním na zem, kde ho očešeme.
  • Řapíky reveně (rebarbory) sklízíme jen do poloviny měsíce, pozdější sklizeň rostlinu oslabuje
  • Pod dozrávající jahody nasteleme štěpky, piliny nebo slámu, lépe je tak chráníme před plísní
  • Rajčatům vylamujeme výhony vyrůstající v paždí listů. Pravidelná zálivka je prevencí před praskáním plodů
  • Začátkem měsíce provedeme postřik proti obaleči jablečnému a opakujeme jej po dvou týdnech
  • Rajčata ošetříme proti padlí bramborovému
  • Žlutozelené skvrny na listech salátových okurek jsou příznakem plísně okurkové. Preventivně začínáme ošetřovat už začátkem června

KALENDÁŘ:

1.6. – den vhodný pro zálivku pokojových rostlin. Při klesajícím měsíci je vhodné provádět mulčování. Dnes posekaný trávník rychle doroste.

2.6. – den vhodný pro zakládání trávníku

3.6. – den vhodný pro výsevy

4.6. – sbíráme a sušíme bylinky

5.6. – den vhodný pro zakládání kompostu

6.6. – vhodné vysévat salát

9.6. – vhodné sekat trávník

10.6. – den vhodný pro zalévání pokojových rostlin. Sbíráme slimáky

11.6. – den vhodný pro výsadbu popínavých rostlin.

12.6. – úplněk –nevhodný den pro výsevy a řez. Ideální den pro boj proti škůdcům.

13.6. – den vhodný pro zakládání zahradníchcest

14.6. – ideální den pro hnojení, pletí, výsev kořenové zeleniny

15.6. – den nepříznivý pro zahradničení

16.6. – sbíráme listy kopřiv pro přípravu čaje

17.6. – dnes sklizené ovoce a zelenina zůstanou dlouho čerstvá. Sklízíme květy určené k sušení

18.6. – den vhodný pro zalévání pokojových rostlin

20.6. – den vhodný pro sklizeň plodů k zavaření

21.6. – den vhodný pro úklid a čištění zahrady

23.6. – sbíráme listy kopřiv pro přípravu čaje

24.6.- den vhodný pro nátěrové práce

25.6. – dnes nezaléváme pokojové rostliny. Den vhodný k výsadbě popínavých rostlin

26.6. – den vhodný pro zálivku pokojových rostlin. Trávník dnes posekaný rychle doroste

27.6. – den vhodný k přesazování pokojových rostlin

28.6. – vhodné provádět mulčování

29.6. – doba vhodná pro výsev a výsadbu

30.6. – den vhodný pro výsevy, sbíráme a sušíme bylinky

TIPY:

 ČERVEN – čas letních kytic

Právě teď, na začátku léta, rozkvétají louky, okraje polí, příkopy a ovocné sady  spoustou lučního kvítí, která láká nejen drobný hmyz, ale i oko nás, lidí. Užívejme si těch několika týdnů plnými doušky a přinesme si z vycházky nebo záhumenku pestrou, barevnou kytici hýřící všemi barvami. Vyzdobit si můžeme nejen interiér domu, ale třeba i terasu nebo oblíbené místo na zahradě.

 

Plamének z vlastního množení

Kdo si chce rozmnožit jednu z nejkrásnějších popínavých rostlin, plamének (Clematis), má nejvyšší čas. Silný boční výhon vyrůstající blízko nad zemí stačí naříznout na místě, kde se mají vytvořit kořeny, a zapustit do substrátu pro množení naplněného do květináče. Výhon zafixujeme drátěnou skobkou nebo kamenem. Protože výhon i v průběhu tvorby kořenů dál roste, je vhodné vyvázat ho k samostatné opoře. Během několika měsíců vytvoří dostatek kořenů na to, aby se dál uživil sám, takže ho oddělíme od matečnice a vysadíme.

 

Kněžíček zahradě neškodí

Znáte kněžíčka, muzikanta či marušku? To všechno jsou lidové názvy pro jednu z nejběžnějších ploštic, ruměnici pospolnou. Na přelomu jara a léta ji můžeme ve velkých koloniích vidět vyhřívat se na slunných místech, nejčastěji na kmenech lip, jírovců nebo akátů, jinak upřednostňuje spíš polostín. Ruměnice se neobvykle dlouho páří, jeden akt trvá i 24 hodin. Velké kolonie mohou vzbudit paniku, že za oběť broukům padne polovina zahrady, ale opak je pravdou – ruměnice si sice ráda pochutná na šťávách ze semen lip, slézů nebo ibišků, nikdy ale nezpůsobí významné škody. Její červeno-černá barva odpuzuje ptáky, navíc při nebezpečí produkuje páchnoucí sekret, který odrazuje nepřítele.

 

Papriky – první květ musí pryč

Velkoplodé odrůdy paprik pěstované ve sklenících často vytvoří první velký plod, zatímco zbytek úrody slábne spolu s rostlinou. Papriky totiž investují do prvního plodu velkou většinu svých sil. Někdy se proto doporučuje první (tzv. královský ) květ odstranit, aby se rostlina nevysilovala předčasným kvetením. Pokud koupíme sazenice s již vytvořenými květy, můžeme první dva týdny po výsadbě vyštipovat všechny vytvořené květy, aby rostliny zesílily a teprve pak mohly vydatně plodit. Květy vyštipujeme opatrně nehty, příp. nůžkami, abychom rostlinu nepoškodili.

 

Rajčata se ráda druží

Protože rajčata dorůstají často až do dvoumetrové výšky a spodní listy je vhodné kvůli riziku šíření plísně bramborové odstraňovat, bývá na záhoně dostatek volného místa pro pěstování další zeleniny. Vhodné jsou druhy s podobnými nároky – teplomilné, vyžadující dostatek živin a slunce: bazalka, brutnák, kedlubny, celer, hledík, měsíček, aksamitník. Důležité je dodržet dostatečný prostor mezi rostlinami. Pokud se brutnák nebo měsíček příliš rozrostou, stačí rostliny protrhat a nechat je na záhoně jako mulč.

 

Krásné i zdravé květy brutnáku

V červnu rozkvétá blankytně modrými, dekorativními  kvítky. Jeho květy jsou jedlé, hodí se k ozdobení zeleninových salátů (květy posypeme až připravený salát, ocet na nich způsobuje nevzhledné skvrny). Čerstvě nasekané listy navíc voní a chutnají po okurkách, můžeme je proto do salátu přidat také. Brutnák je také významnou medonosnou rostlinou, protože poskytuje hojné množství nektaru. Toho můžeme využít pro podporu opylování zeleniny – rajčat, okurek, cuket, hrachu, jahod nebo fazolí a výsevem do jejich blízkosti tak přilákat včely. Vyséváme od posledních mrazů až do konce června.

 

Glorioza potřebuje plné slunce

Exoticky působící žlutooranžové květy gloriozy se stanou skutečnou ozdobou balkonu nebo terasy. Jedná se o hlíznatou rostlinu vyrůstající z neobvyklých vidlicovitých hlíz, které se vysazují na jaře do větších nádob. Glorioza miluje slunce a nejlépe jí bude na jižním balkonu nebo terase, výborně snáší celodenní úpal – čím víc slunce, tím bohatěji kvete. Nezapomeneme samozřejmě na pravidelnou zálivku a hnojení. Po odkvětu ji přemístíme na polostinné místo a necháme uschnout. Hlízy pak vyjmeme z půdy a přechováme na suchém, tmavém místě do příštího jara.

 

Když je slunce ve skleníku mnoho

Za horkých letních dnů se může skleník i při důkladném větrání natolik přehřívat, že rostliny vadnou nebo dokonce trpí popáleninami. Bránit se můžeme pomocí speciálních stínících textilií instalovaných zvenčí nebo uvnitř, bambusovými či rákosovými rohožemi. Jinou, i když méně trvanlivou možností je nátěr oken vápenným mlékem. Kdo nemá po ruce (hašené) vápno, může vyzkoušet směs mouky a vody. V 1l vody rozmícháme asi 350g hladké mouky a směsí okna natřeme. Přirozené stínění mohou zajistit také popínavé letničky vysazené ke vhodné opoře na jižní straně skleníku.

 

Přesličkou proti plísňovým chorobám

Teplé, vlhké počasí vytváří ideální podmínky pro šíření plísňových chorob, zejména plísně bramborové na rajčatech. Při hrozícím nebezpečí (preventivně) nebo při objevení prvních příznaků se můžeme účinně bránit postřikem odvarem z přesličky. Ta obsahuje velké množství kyseliny křemičité, která proniká do rostlinných buněk  a posiluje jejich rezistenci i vůči strupovitosti, černé skvrnitosti, nebo padlí. Postřik provádíme intenzivně ve třech po sobě následujících dnech, nejlépe dvakrát denně. Nejspolehlivěji však odvar funguje preventivně – aplikuje se pak v pravidelných intervalech hned po výsadbě až do konce sezony.

Přesličkový odvar:  1kg sušené nebo 2kg čerstvé přesličkové nati zalijeme 10l nejlépe dešťové vody, necháme přes noc máčet a druhý den asi hodinu povaříme. Necháme vychladnout, scedíme a nať použijeme jako mulč. Odvar používáme ředěný vodou v poměru 1:5.

 

Černý bez pro okrasu i užitek

Planě rostoucí bez černý zná asi každý. V zahradě však můžeme pěstovat i některý z okrasných kultivarů tohoto všestranně využitelného keře. Ty mají růžově zbarvené květy, hnědočervené atraktivně tvarované listy připomínající javory a černé plody. Plodí sice méně než plané bezy, pro běžné využití však toto množství dostačuje. Syrové plody jsou pro člověka nepoživatelné, protože obsahují jed sambunigrin způsobující nevolnost, zvracení a zažívací potíže. Tepelným zpracováním (aspoň 20min při 80°C) se však účinky tohoto jedu ničí.

Trochu kopřiv neškodí

Zastánci přírodního zahradničení dobře vědí, že kopřiv se není potřeba šmahem zbavovat. Na jaře je lze využít pro přípravu čisticího čaje, připravit jako špenát, kopřivový výluh posiluje rostliny a odpuzuje mšice, v létě jsou navíc hostitelskou rostlinou pro housenky asi 50 druhů motýlů, zejména baboček .

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *