Okrasná zahrada:
- Ještě vyséváme dvouletky pro jarní kvetení (macešky, sedmikrásky, pomněnky, hvozdík, diviznu..)
- Koncem měsíce (po odkvětu)rozdělíme příliš husté trsy kosatců
- Některé dřeviny můžeme množit hřížením (hřížení je velmi jednoduchou metodou, jak si namnožit některé běžné listnaté keře. Spočívá v jednoduchém ohnutí spodního výhonu k povrchu půdy a jeho upevněním pomocí drátu nebo kolíku tak, aby listovou uzlinou spočíval přímo na zemi)
- Pravidelně zaléváme letničky v nádobách i na záhonech a pravidelně také přihnojujeme. Stále odstraňujeme odkvetlé květy petúnií, surfinií, verben, pelargonií a dalších letniček. Petúnie, lobelky, hledíky a felície, které příliš rychle odkvetly, můžeme seříznout (na výšku asi 10cm) – brzy obrazí a ještě vykvetou
- Rostliny pěstované v květináčích lze vysazovat i v létě, je ale třeba pravidelně zavlažovat a nejlépe zasypat půdu v okolí vrstvou mulče (kůra, tráva, sláma), aby rychle nevysychala
- V polovině července zastřihneme příliš dlouhé výhony vistárie, podpoříme tím kvetení
- Pokud se v jezírku příliš rozbujely lekníny, je třeba část listů odstranit, aby nezakrývaly hladinu z více než jedné třetiny
- Pokud v nádobách pěstujeme také trvalky, je třeba je občas přihnojit
- V průběhu léta sekáme trávník na výšku asi 4cm – příliš nízká seč může způsobit vypalování a vysychání
- Za suchého počasí preventivně ošetříme proti padlí
- Ve šlechtěném trávníku můžeme příležitostně zasáhnout proti dvouděložným plevelům selektivním herbicidem – ničí pouze plevele
- Pokojové rostliny, které neletníme, přeneseme na mírný déšť, který smyje prach a rostlinám prospěje
Užitková zahrada:
- Pro doplnění záhonu jahod můžeme použít sazenice vyrostlé na šlahounech, záhon by však neměl být přeplněný
- Vyséváme karotku, pekingské a čínské zelí, salát, ředkev, špenát
- Vyvazujeme tyčková rajčata a stále odstraňujeme výrůstky v paždí. Pravidelně zaléváme – extrémní výkyvy v zálivce způsobují praskání plodů
- Dozrávající hlavy květáku chráníme před přímým sluncem zakrytím vlastními listy
- Ještě můžeme provést probírku příliš bohaté násady plodů jabloní, hrušní a broskvoní. Pokud nově vysazeným ovocným dřevinám vyrážejí letorosty z kmene nebo od kořene, odstraníme je vylomením, nikoli odstřižením. Třešně můžeme po sklizni prořezat a prosvětlit tak korunu
- Jakmile maliník odplodí, seřízneme výhony až u země
- Dvakrát až třikrát týdně sklízíme okurky nakládačky
- Listové koření a bylinky sklízíme dříve, než vykvetou – v té době obsahují nejvíce silic
- Jakmile polovina záhonu s cibulí zežloutne a listy začnou polehávat, je čas ke sklizni – vyjmuté cibule necháme na záhonech proschnout a teprve potom uskladníme
- Po sklizni vyčistíme jahodník, odstraníme suché nebo nemocné listy a přihnojíme
- Po sklizni angreštu preventivně ošetříme keř proti americkému padlí
- Po sklizni ošetříme jahodníky proti listové skvrnitosti
- Nakladená vajíčka běláska zelného ničíme ručně, sběrem likvidujeme i jeho housenky
1.7. – sbíráme a sušíme bylinky. Dnes je vhodné provádět mulčování
2.7. – doba pro výsev a výsadbu
3.7. – den vhodný pro zakládání kompostu
6.7. – sbíráme a sušíme bylinky
7.7. – den vhodný pro zálivku pokojových rostlin, sbíráme slimáky
8.7. – den vhodný pro sekání trávníku
9.7. – výsadba popínavých rostlin
11.7. – ovoce a zelenina dnes sklizená zůstane dlouho čerstvá
12.7. – úplněk – nevhodný den pro výsevy a řez. Ideální den pro boj proti škůdcům
13.7. – nepříznivý den pro zahradničení
14.7. – je ideální den pro hnojení. Dny vhodné pro sklizeň květin k sušení
16.7. – den vhodný pro zálivku pokojových rostlin
17.7. – den příhodný pro sklizeň plodů k zavaření, k řezu živého plotu
18.7. – sbíráme listy kopřiv pro přípravu čaje, den vhodný pro úklid a čištění zahrady
21.7. – dnes sklizené ovoce a zelenina zůstanou dlouho čerstvá
22.7. – nezaléváme pokojové květiny, den vhodný pro nátěrové práce
23.7. – vhodné vysazovat popínavé rostliny
24.7. – provést mulčování
25.7. – zalejeme pokojové kytky
26.7. – sbíráme listy kopřiv pro přípravu čaje
27.7. – sbíráme a sušíme bylinky
28.7. – den vhodný pro výsevy
29.7. – doba vhodná pro výsev a výsadbu
30.7. – den vhodný pro založení kompostu
Jiřiny potřebují oporu
Především vysoké a velkokvěté kultivary jiřin nesou často květy tak velké, že ve větru nebo po dešti se pod jejich tíhou ohnou i silné výhony. Pokud jsme k těmto okrasným rostlinám neinstalovali oporu již při výsadbě, je třeba zajistit jim stabilitu nejpozději na začátku léta.
Když kalokvět nekvete
Tato teplomilná balkonová rostlina patří mezi tradiční květiny pěstované dříve v zimních zahradách. Na začátku léta vykvétá bílými nebo blankytně modrými kulovitými květenstvími na stvolech dlouhých až 150cm. Abychom se dočkali atraktivních květů , musíme kalokvět trochu potrápit. Pokud mají totiž kořeny dostatek místa v nádobě, tvoří pouze listy a kořeny. Proto s jeho přesazováním nespěcháme, teprve až když je nádoba dostatečně prokořeněná, rostlinu přesadíme, ale do nádoby jen o málo větší než byla ta původní.
Konvalinky ozdobí červené plody
Na vhodném stanovišti vytvářejí konvalinky v průběhu léta z odkvetlých květů kulaté červené plody velikosti borůvky. Z rostlin je není třeba odstraňovat, protože tvorba plodů konvalinky nijak nevyčerpává. Rozmnožují se totiž především podzemními výhonky, které mohou velmi rychle zaplnit vymezenou plochu. Pro člověka jsou tyto plody jedovaté, s oblibou je ale vyhledávají mravenci, kosi nebo drozdi, kteří se tak postarají i o jiný způsob rozšíření.
Kypření je vhodnější než zalévání
Jedno nakypření vydá za trojí zálivku. To tvrdili staří sedláci a zdá se, že na tomto starém pravidle bude něco pravdy. Do půdy totiž musí proudit dostatek kyslíku a pokud se po dešti vytvoří tvrdá půdní krusta, je třeba ji rozrušit. Kypření má řadu dalších výhod:
- zabraňuje vypařování vláhy z půdy
- provzdušňuje záhony
- brání klíčení a růstu plevelů
- komplikuje život drátovcům a dřepčíkům
- nakypřenou půdu je vhodné zamulčovat
Fazole potřebují dostatek vláhy
V tomto období jsou pnoucí fazole v plném květu a nasazují plody. Pocházejí sice ze subtropů, jejich domovinou jsou ale horské oblasti střední Ameriky, kde rostou mezi planými jiřinami a begoniemi. Jakmile fazole nasadí květ, neměla by půda nikdy přeschnout, jinak začnou násadu shazovat. Pokud je léto horké a suché, nepomůže dokonce ani pravidelná závlaha. Fazolím se proto daří spíše ve vlhčích nebo horských oblastech, kde je vyšší vzdušná vlhkost.
Jak prodloužit kvetení letního šeříku
Komule neboli letní šeřík je jedním z mála keřů kvetoucích uprostřed léta. Klasy složené z drobných kvítků bílé, růžové, modré nebo fialové barvy přitahují svým nektarem motýly a další hmyz. Pokud odkvetlé květenství odstřihneme těsně pod posledním květem, bude komule kvést dál – vytvoří nové květy. Budou sice menší než ty první, ale kvetení tak můžeme o několik týdnů prodloužit.
Rajčata potřebují vápník
Jestliže se na koncích plodů rajčat objeví hnědé, mokvavé, za suchého počasí až černé, kulaté, zasychající skvrny, nejedná se o obvyklou plíseň bramborovou, ale o nekrózu květního konce. Její příčinou je kromě nevyrovnané závlahy především nedostatek přijatelného vápníku a nebo přehnojení dusíkem. Protože vápník přijímají rostliny především kořeny, může přeschnutí způsobit přerušení transportu živin do rostliny. Proto se také tato choroba vyskytuje častěji u rajčat ve skleníku než venku. Pokud nechceme používat chemické prostředky, je vhodné už při prvních příznacích zvýšit dávku vápníku a pravidelně zavlažovat.
Rebarbora se v létě nesklízí
O rebarboře se často říká, že v létě se nesmí sklízet, protože je jedovatá. Pravda je to ale jen částečně. Od konce června se totiž ve stoncích mění poměr zastoupených kyselin – zatímco začátkem sezony je nejvyšší obsah kyseliny jablečné, uprostřed léta převládá kyselina šťavelová. Ta se tepelnou úpravou přeměňuje v anorganickou chemikálii, která po konzumaci zanechá v těle krystalky kyseliny šťavelové. Její usazeniny v těle nedráždí okamžitě. Ale jejich účinek se dostavuje záludně a pomalu. Na oblíbený rebarborový koláč proto v létě raději zapomeňme.