Menu: 

 

PŘEHLED PRACÍ:

Okrasná zahrada:

  • Na stanoviště vyséváme lichořeřišnice, měsíček, kokardu, krásenky, černuchy, slunečnice, svlačec, letní cypřišek, chrpy, okrasné dýně aj.
  • Ideální období pro výsev trávníku, výsadbu živého plotu a růží. Po výsadbě rostliny radikálně seřízneme, abychom podpořili tvorbu nových výhonů
  • Rozkvétá většina cibulovin. Místa, kam by ještě bylo možné tyto jarní květiny na podzim vysadit, si označíme již nyní – až se záhony v létě zaplní trvalkami, nebudou místa už patrná. Cibuloviny po odkvětu můžeme slabě přihnojit hnojivem se sníženým obsahem dusíku pro lepší vývoj cibule. Odkvetlým cibulovinám odstraňujeme semeníky, aby cibuli zbytečně nevysilovala tvorba semen
  • Vysazujeme lilie (pozor, cibule nemají ochrannou slupku a přímé slunce je může poškodit, proto je nikdy neskladujeme na slunci)
  • Řízkujeme zeravy (Thuja), cypřišky, jalovce, tis
  • Seřízneme růže: velkokvěté na 2-4 očka, mnohokvěté na 5-8 oček, odstraníme namrzlé, suché a nevhodně rostoucí výhony. Pnoucím, sadovým a nízkým pokryvným růžím odstraníme pouze suché a přestárlé výhony. Půdu kolem růží je třeba neustále kypřit, ale pouze mělce
  • Přesadíme a seřízneme přezimované balkonové květiny. Balkonové rostliny množené řízky umístíme na dostatečně světlé a teplé místo (kolem 18°C) a důkladně zaléváme. Rozvětvení podpoříme zaštípnutím vrcholu
  • Stálezelené trvalky vyčistíme od uschlých a starých listů (juka, jaterník, škornice, čemeřice, bergénie, čistec aj.), ze záhonů odstraníme listí a zbytky zimního krytu, nakypříme a přihnojíme
  • Vertikutátorem nebo speciálními hráběmi provzdušníme trávník. První posekanou trávu využijeme jako mulč k růžím a okrasným dřevinám
  • Začíná boj s plevelem, důležité je zejména zabránit vysemenění
  • Záhony, kam budeme vysazovat letničky, nyní vyplevelíme a zapravíme kompost či hnojivo (NPK, Cererit)
  • Mladé výhony růží napadené pilatkou (pozná se podle listů stočených do ruliček) odřízneme, případně ošetříme postřikem
  • Stále pokračujeme v boji proti slimákům. Mimořádně ohrožené jsou například chrpy, kopretiny, hosty, rašící jiřiny a lilie aj.

 

Užitková zahrada:

  • Přímo na stanoviště vyséváme hrách, fazole, tykve, mrkev, ředkvičky, červenou řepu, cukrovou kukuřici, fazol koncem měsíce také meloun. Na výsevný záhon vysejeme rané kedlubny, květák, růžičkovou kapustu, zelí, hlávkový salát, ledový salát, porek. Vzešlé sazenice rozsadíme až po „zmrzlých“. V teplejších oblastech vyséváme na záhon okurky, v chladných oblastech je předpěstujeme za oknem
  • Vysazujeme předpěstované sazenice různých druhů salátu a košťálových zelenin
  • Při výsadbě beztrnného ostružiníku nesmíme poranit kořeny, vyrostly by z nich plané výhony
  • Vysadíme rané brambory
  • Těsně před rozkvětem můžeme ještě seříznout výhony bujně rostoucích jabloní a hrušní. Meruňky, broskve, třešně a višně řežeme v době květu, rány se hojí rychleji. Poslední možnost seříznout angrešt – zkrátíme jednoleté výhony, prosvětlíme korunu, slabé výhony seřízneme hlouběji
  • Pokud nezačaly ovocné dřeviny z loňských výsadeb rašit ani na konci měsíce, pravděpodobně se neujaly. Vykopeme je i s kořeny, jámu zasypeme kompostem a vysejeme na rok zelené hnojení
  • Koncem měsíce můžeme sklízet reveň (rebarbora)
  • Z květů smetánky si můžeme připravit pampeliškový med
  • Před rozkvětem ošetříme ovocné stromy proti houbovým chorobám a proti savým a žravým škůdcům
  • Proti anglickému padlí ošetříme angrešt
  • V době rašení pupenů ošetříme broskvoně proti kadeřavosti
  • Chráníme zeleninu proti slimákům
  • Proti strupovitosti ošetříme jabloně

 

Pokojové rostliny:

  • Částečně seřízneme ibišky a přihnojíme
  • Pokojové rostliny nepřenášíme do skleníku, mohli bychom si s nimi přenést i choroby a škůdce
  • Deset dnů před Velikonocemi vysejeme do misky osení – pšenici nebo ječmen

 

SRDCOVKA NÁDHERNÁ

Ne nadarmo má tato vznešená dáma ve svém názvu slovo nádherná. Její svěže zelené listy jsou krásně stříhané a podobné pivoňkovým. Na koncích olistěných, do stran nakloněných stonků se během jarních měsíců vyvinou řady krásných, na tenkých stopkách zavěšených zploštělých srdíček. Zpočátku jsou malá, tmavší a zcela zavřená. Jak jednotlivé kvítky dorůstají, postupně světlají a v dolní části se rozevřou. Vykukují odsud vnitřní korunní lístky v bílé barvě. V přistíněných částech zahrady je pěstovaly už naše babičky a i tenkrát pro svoji naprostou nenáročnost a milý vzhled patřily k nejoblíbenějším květinám. Na jaře se z hlíznatého kořene poměrně rychle vyvine nadzemní část, která v létě po odkvětu opět zatahuje. Zajímavé je, že u bílých kultivarů jsou i stonky světlé, a čím jsou tmavší květy, bývá i lodyha sytěji zbarvena do červeného nádechu. Přes svoji krásu obsahuje celá rostlina silně jedovaté látky. Je vzdáleně příbuzná s máky, makovníky a dymnivkami. Na záhonu tyto srdcovky skvěle doplní rostliny jako jsou bohyšky, kapradiny, kokořík či konvalinky. Z jarních cibulovin bledule, řebčíky kostkované, tulipány i narcisy. Všem se daří v podobných podmínkách, tedy v propustné, výživné a mírně vlhké půdě. Chráněné řídkým olistěním dřevin nás potěší mnohem déle než na slunci. Prázdné místo po odkvětu ochotně zaplní různé půdopokryvné nebo i vyšší kakosty (Geranium x cantabrigiense, G.himalayense, G.phaeum). Úžasnou dvojici srdcovky vytvoří se skupinou trsů modrých, bílých či růžových hyacintovců v popředí. Kvetou ve stejnou dobu a dají tak vzájemně vyniknout svým pastelovým tonům. Při přesazování nebo dělení trsů postupujeme velmi opatrně, dužnaté kořeny jsou křehké a snadno se lámou. Nejspokojenější je srdcovka, pokud s ní nehýbeme. Kvůli mělkým kořenům nesnáší okopávání. Na jednom stanovišti vydrží bez problémů dlouhá léta. Zjara jí stačí přihodit pár hrstí kompostu a případně ve velkém suchu během růstu občas zalít. Za tuto minimální pozornost se odvděčí každoročně neobvyklými květy a připomene nám, že láska a radost je v přírodě všude okolo nás. Budete-li mít štěstí, možná se vedle původně zasazené rostliny objeví malá dcerka ze semínka.

 

TIPY:

Vosíci zahradě prospějí

Odlišit vosy od příbuzných vosíků není nic těžkého. Vosíci se totiž objevují už brzy na jaře a jejich typickým znakem jsou nápadně dlouhé zadní končetiny, které při letu oddělují od těla. Navíc je jejich zadeček připojen k tělu tenkou stopkou a postupně se rozšiřuje, zatímco u vos je zadeček vpředu široký a ostře ukončený. Vosíci tráví většinu času hledáním potravy pro potomstvo – loví pomalý hmyz a jeho ještě pomalejší larvy a doplňují ji zrnky pylu a kapkami nektaru. Zajímavé je jejich hnízdo. Má většinou kulatý tvar, obsahuje kolem stovky buněk a bývá přilepené na stoncích trav, větvích nebo kamenech.

 

Přepichovat je třeba včas

Výsevní misky, do nichž jsme minulý měsíc vyseli zeleninu či okrasné rostliny, se začínají pomalu zelenat. Drobné rostlinky potřebují ke svému životu nejen dostatek světla, ale také živin. Jestliže jsme vysévali nahusto a do výsevního substrátu, který prakticky žádné živiny neobsahuje, musíme semenáčky co nejdříve přepíchat (pikýrovat) do menších květináčků se živným substrátem. Jakmile se objeví první pravé lístky, opatrně pomocí kolíčku rostliny z výsevní misky vyjmeme a přesadíme do sadbovacích kontejnerů nebo podobných menších nádobek

 

Cibuloviny v trávníku

Na větších travnatých plochách vypadají velmi pěkně menší skupiny narcisů. Protože si podobně jako ostatní cibuloviny vytvářejí z nadzemní zelené části zásobní látky, které jim umožní příští rok na jaře znovu vykvést, nesmíme je o tuto možnost připravit hned při první seči trávníku. Odkvetlé květy odstraníme, aby se nevytvářel semeník, který by rostlinu zbytečně oslaboval, a počkáme, dokud listy zcela neuschnou. Teprve pak je můžeme opatrně odstranit, do té doby se však trsům narcisů sekačkou opatrně vyhýbejme.

 

Talovíny si dávají na čas

Jsou skutečnými posly jara, často rozkvétají už při prvním tání a nevadí jim ani, když je zasype pozdní sníh. Zářivě žluté květy předznamenávají nástup nové sezony, jsou první potravou pro včely a neměly by proto chybět v žádné zahradě. Kdo si jednou talovíny vysadí, může se těšit z toho, že na vhodném stanovišti se rychle rozšíří – ať už dceřinými cibulkami, nebo častěji samovýsevem, i když ze semen trvá jejich růst trochu déle. Vyklíčí teprve v příštím roce a ještě rok až dva trvá, než rostlina dospěje natolik, že začne kvést. Okrouhlé, dlanitě členěné listy objevující se v dubnu jsou důkazem, že samovýsev se talovínům v naší zahradě podařil!

 

Rajčatům prospějí mykorhizní houby

Kdo se chce dočkat bohaté úrody rajčat až do prvních mrazíků, měl by rostliny chránit před deštěm. Kromě foliových krytů se osvědčilo pěstování ve větších nádobách umístěných například pod přesahem střechy nebo pod krytou terasou. Aby se jim v omezeném prostoru dařilo, můžeme jejich prospívání vylepšit už při výsadbě přidáním přípravků obsahujících mykorhizní houby. Ty podpoří rozvoj kořenového systému, takže rostlina je pak lépe zásobována vláhou a živinami. Mykorhizní přípravky nefungují jako hnojivo, nezapomeňme proto přidat do výsadbového substrátu kompost nebo organické hnojivo. Pokud budeme přihnojovat v průběhu vegetace průmyslovými hnojivy, měli bychom četnost a koncentraci poněkud omezit, protože rostliny přijímají živiny intenzivněji než bez mykorhizy. Prospěšné mykorhizní houby lze samozřejmě využít i při pěstování jiných ovocných a okrasných druhů, protože rostliny:  – vytvářejí bohatý, zdravý kořenový systém – přijímají více živin – více a kvalitněji plodí – lépe rostou – bohatě a déle kvetou – jsou odolnější vůči chorobám a škůdcům – lépe odolávají stresovým faktorům ( sucho, horko, vysoká koncentrace soli)

 

Napůl malina, napůl ostružina

Tayberry neboli malinoostružina v sobě spojuje vlastnosti obou druhů tohoto drobného ovoce: po ostružině zdědila chaotický růst, po malině červené plody, které jsou ale mnohem větší. V současné době už existují beztrnné a kompaktnější odrůdy jako „Easy Tay“ nebo „Buckingham Tayberry“. Pokud na podzim nebo na jaře odstraníme všechny odplozené výhony, podpoříme tím kvetení a udržíme keře v přijatelné formě. Po řezu by mělo zůstat na keři pět až šest mladých výhonů, které ponesou plody. Ty by měly být v době sklizně vínově červené, pak mají příjemně nakyslou chuť.

 

Dostatek vzduchu pod sklo

I když se to nezdá, jarní slunce může mít velkou sílu, zvláště když se opírá do skleníku nebo pařeniště. Rostlinám sice teplo přijde vhod, ale ho být příliš, pak mladé zelenině spíše škodí než prospívá. Jakmile teploty uvnitř pařeniště vystoupají nad 20°C, je třeba začít pravidelně větrat, případně alespoň přistínit světlou textilií nebo trochou vápenného nátěru. Pařeniště je vhodné otvírat pokud možno ve směru hlavního větru, protože studený vzduch může rostlinám způsobit šok.

 

Svinky a stínky – užitečný hmyz, nebo škůdci?

Tito drobní, nenápadní živočichové jsou suchozemští korýši, které bychom ze zahrady vyhánět neměli. Fungují totiž jako důležitá úklidová služba, která rozloží veškeré rostlinné zbytky na humus a zejména v kompostu je jejich role nenahraditelná. Bohužel ale milují vlhká, teplá místa, jako je například skleník. Když se přemnoží, můžou jim za oběť padnout salát, ředkvičky nebo třeba okurky. Protože v blízkosti zeleniny nemůžeme používat běžné insekticidy určené pro aplikaci v domácnosti, budeme se muset spolehnout na mechanický boj. Přes se svinky skrývají například pod prkny nebo květináči , přilákat je můžeme také například na jablko, případně je i se svrchní vrstvou půdy seškrábnout a přemístit na kompost.

 

Paper potter – květináče zadarmo

Pomocí této jednoduché pomůcky si vyrobíte papírové květináčky na sazeničky snadno a rychle ze starých novin. Předem připravené proužky novinového papíru se navinou na dřevěné kopyto a stlačením proti podložce s vyfrézovaným výstupkem vznikne dno. Do takto vzniklých papírových květináčků se naplní zemina vysadí přepíchané sazenice nebo vysejí semena. Jakmile rostlinky dostatečně zakoření, vysazujeme je i s papírovým květináčkem do záhonu, protože se v půdě brzy rozloží. Komplikace můžou způsobit barevné noviny, protože tiskařské barvy nemusí být zdravotně nezávadné, nicméně papírový květináček lze před vysazením bez problémů odstranit.

 

Tráva poslouží i posekaná

Ve druhé polovině měsíce často sekáme poprvé trávník. V této době ještě nestačily trávy vyvinout stvoly se semeny, takže posekaná hmota se velmi dobře hodí k mulčování. Díky sekacímu ústrojí běžných sekaček je tráva nadrcena na poměrně malé části, které můžeme přímo z koše rozprostřít v tenké vrstvě jako mulč pod keřové záhony nebo růže. V průběhu několika týdnů tráva zetlí a přemění se v organickou  živnou hmotu. Kromě toho zabrání nadměrnému odpařování zálivkové vody a mírně také přispěje v boji proti plevelům, které bez přístupu světla špatně klíčí. Jedno úskalí však toto mulčování může mít: vrstva trávy slouží nepopulárním slimákům jako dobrý úkryt.

 

Mšice škodí především přenosem virů

Listové mšice škodí sáním rostlinných šťáv, které získávají napíchnutím listů nebo měkkých částí rostliny. Většinou ale rostliny tento proces bez problémů snášejí, větším rizikem je ale přenos virů, které se v rostlinných buňkách rychle množí a mohou vyvolat choroby. Vědci zjistili při zkoumání viru způsobujícího mozaikové listy okurek, že původce choroby dokáže svého hostitele přimět k produkci konkrétních bílkovin. Taková rostlina je pak atraktivnější pro listové mšice a oslabuje její přirozenou obranyschopnost vůči škůdcům.

 

Česnáček jako náhrada česneku

Česnek se vysazuje nebo vysévá na podzim, případně jej lze dopěstovat z předpěstované sadby vysazené na jaře. Má speciální nároky – potřebuje stinné místo, humozní, propustnou půdu, ale zároveň dostatek vlhkosti od února do května. Podstatně méně náročný je česnáček lékařský (Alliaria petiolata), naše domácí, skoro zapomenutá rostlina využívaná dříve hojně v domácím léčitelství. V přírodě roste na vlhkých, živných půdách, snadno se rozmnožuje semeny a její listy po rozedmutí voní a chutnají jako česnek. Nať na jaře obsahuje významné množství vitaminu C, má desinfekční účinky na močový trakt i na dýchací cesty. Může se použít i na kloktání a převalování v ústech při zánětech v ústní dutině, ale i při paradentoze. Mírně zlepšuje spalování tuků, takže ji můžeme aplikovat i při poruchách žlučníku a slinivky, stejně jako při zvýšení tuku v krvi.

 

Jahodníky přihnojíme jen opatrně

Silné hnojení na jaře jahodníkům spíše neprospívá. Nadměrná dávka dusíku podporuje tvorbu listů a výhonů, na tvorbu květů má opačný efekt. Plody přehnojených rostlin navíc mívají mdlou chuť a jsou náchylnější k napadení plísní šedou a hnilobou kořenů. Hnojení jahodníku provádíme raději po sklizni v červenci, nejlépe rohovinou v dávce 30-50 g/m2. Pokud pěstujeme rostliny na lehkých písčitých půdách nebo potřebují-li povzbudit v růstu, můžeme rohovinou znovu přihnojit v dubnu, ale ve zhruba poloviční dávce. Několik lopat zralého kompostu v každém případě rozhodně neuškodí.

 

Z potravy pro ryby žijí i řasy

Aniž si to uvědomujeme, ryby v okrasném jezírku často krmíme více než je třeba. Potrava a rybí exkrementy jsou vítaným zdrojem živin pro řasy, zejména na jaře, kdy ryby tolik potravy ještě nepřijímají. Teprve stoupne-li teplota vody nad 10°C, začínají ryby žrát – i přesto pak přikrmujeme pouze v takovém množství, které ryby dokážou během dvou minut spotřebovat. V jezírku s dostatečnou výsadbou vodních rostlin nepotřebují ryby dokonce žádnou potravu, protože se živí částmi rostlin a drobnou vodní faunou.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *