Menu: 

 

PŘEHLED PRACÍ:

Okrasná zahrada:

  • Po ledových mužích vysadíme předpěstované letničky do záhonů nebo truhlíků. Za nízkých teplot chráníme výsadby netkanou textilií. V první polovině května vysadíme hlízy jiřin a mečíků, po ledových mužích také dosny
  • Některé méně vzrůstné popínavé letničky můžeme vysadit také do nádob opatřených oporou z bambusových tyček
  • Pokud nemáme skleník ani vhodný parapet pro dopěstování letniček do truhlíků, je pravý čas k jejich nákupu v zahradnickém centru
  • Při osazování truhlíků a nádob můžeme do půdy přimíchat dlouhodobě rozpustné hnojivo
  • Odkvetlým orlíčkům neodstraňujeme po odkvětu semeníky, chceme-li, aby se rozšířily samovýsevem. Posledním dokvétajícím cibulovinám odstraníme semeníky, do konce měsíce je necháme „zatáhnout“. Po odkvětu seřízneme dřevitým pivoňkám na tři očka ty výhony, které nesly květy. Bylinným pivoňkám stačí odstranit odkvetlé květy. Květenství okrasných česneků budou i po odkvětu zdobit zahradu až do podzimu
  • K vyšším trvalkám instalujeme oporu
  • Zaštípnutím měkkých výhonů můžeme tvarovat borovice
  • Pěnišníky (rododendrony) podpoříme před kvetením speciálním hnojivem
  • Přihnojíme trávník – na menších plochách hnojivy rozpustnými ve vodě, na větších hnojivem aplikovaným rozhozem
  • Dešťovou vodu zachytáváme do sudů nebo plastových barelů
  • Do jezírka přemístíme lekníny přezimované v bezmrazé místnosti
  • Před pozdními nočními mrazíky a zároveň před slimáky chráníme rašící lilie přiklopením květináčem nebo zavařovací lahví
  • Pro bodové okamžité hubení mšic, housenek a jiného škodlivého hmyzu můžeme použít přípravky k okamžitému použití
  • Proti černé skvrnitosti listů, padlí a plísni šedé ošetříme růže systemickým přípravkem Saprol
  • Pěstěný trávník ošetříme proti výskytu dvouděložných plevelů selektivními herbicidy

 

Užitková zahrada:

  • Na stanoviště vyséváme letní ředkvičky, ředkev, špenát, celer, brokolici, mangold, cukrovou kukuřici
  • Pro podzimní sklizeň vysejeme zelí, květák a kapustu
  • Z předpěstované sadby vysazujeme salát, kedlubny, porek, červenou řepu, růžičkovou kapustu
  • Rajčata vysazujeme mírně šikmo a o něco hlouběji
  • Vysazujeme bylinky (některé druhy je vhodnější vysít – brutnák, měsíček aj.)
  • Sklízíme rebarboru, v pařeništi a ve skleníku listový salát, ředkvičky, raný špenát. Sklízíme pokud možno ráno, rostliny neobsahují tolik dusíku
  • Za trvale chladného počasí je vhodné vytvořit kolem venkovních záhonů plůtek z textilie nebo folie
  • Před škůdci částečně ochrání zeleninu také aksamitníky (afrikány), měsíčky, lichořeřišnice aj.
  • Pokud kvete jahodník a hrozí noční mrazíky, zakryjeme záhon netkanou textilií
  • V průběhu kvetení ještě můžeme řezem upravit broskvoně a jiné peckoviny. Ovocné stromky vysazené loni na podzim nebo letos na jaře nenecháme tvořit květy ani plody, síla musí v tomto roce proudit do růstu. Ořešák prořežeme až v době, kdy jsou letorosty dlouhé 5-10 cm, aby rány neslzely
  • Výluh z kopřiv urychluje zrání kompostu (2kg čerstvých kopřiv zalijeme 10l vody a necháme 5 dní louhovat) a působí jako biostimulátor (1kg čerstvých kopřiv zalijeme 10l vody a necháme 2 týdny louhovat, aplikujeme zálivkou jednou za 3-4 týdny)
  • Proti rzi hrušňové projevující se rezavými skvrnami na listech lze aplikovat přípravek Baycor
  • Po odkvětu ovocných stromů provedeme postřik proti pilatkám, merám, mšicím, padlí a strupovitosti
  • Proti plísni šedé a padlí na okurkách a vinné révě si můžeme připravit postřik z křídlatky (300g suché drtě z nadzemní části zalijeme 10l vody a necháme 3 dny macerovat)

 

PRYŠEC MNOHOBARVÝ

Pokud chcete vnést do zahrady krásnou svěží jarní barvu, tento druh pryšce je správná volba. Výrazný efekt, podobně jako je tomu u „vánoční hvězdy“, způsobují především listeny, které v dubnu až červnu obklopují drobná kvítka, a jejichž barva plynule přechází od sytě zelené na spodních listech do výrazně žluté až oranžové na vrcholcích. V tuto dobu je opravdu nepřehlédnutelný. Ve smíšeném trvalkovém záhonu jeho většinou pravidelné, půlkulaté kopečky skvěle doplní větší skupinky vyšších tulipánů. Nádherně působí vybrané ve žlutých, oranžových nebo žlutočervených odstínech, ale i fialové s ním vytvářejí zajímavé duo. Co nejdříve po odkvětu jednotlivé lodyhy ostrými nůžkami velmi silně zkraťte, do podzimu znovu obrostou. Tehdy vlivem chladnějších teplot listy změní barvu do oranžových odstínů. Udržíte tak pěkný a kompaktní tvar této nádherné trvalky. Jeho příbuzný, dvouletý pryšec skočcový (Euphorbia lathyris), býval doporučován k ochraně cibulovin a stromků před hryzci. Hryzci sice zahradu neopustili, zato malé semenáčky vyrůstají z vystřelených semen i po 20 letech. Velmi okrasný je další blízce příbuzný, vytrvalý pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides). Žlutozelené soukvětí podtrhnou jeho tmavší červenozelené listy. Využití i nároky má velmi podobné, oba druhy u nás bez problémů přezimují, nevadí jim ani mokrá zima. I když pryšec dává přednost sušší propustné zemině, na slunci zvládá bez problémů i vlhčí stanoviště s těžší půdou. Vyčleňte mu zde dostatek místa, dokáže vytvořit i metr široké trsy. V podstatě je zcela nenáročný a velmi dobře roste i v kamenitých půdách. Naopak, v sušším a chudším prostředí tvoří menší kompaktnější „keříky“. Pokud nenamrzne v silných zimách, je stálezelený, na jaře rozkvétá na loňských výhonech. Snadno jej rozmnožíte oddělením části trsu ostrým nožem nebo rýčem na podzim nebo brzy zjara. A pokud ho včas neostříháte, tak se v okolí většinou sám rozsemení. Lze jej množit i řízkováním. Bílé latexové mléko, vytékající při každém poranění z rostliny, je silně jedovaté a dráždí pokožku. Nemusíte se ho však obávat, k ochraně stačí trocha opatrnosti a dobré rukavice. Nabídku zelenolistých odrůd na trhu doplňuje zajímavá bíle panašovaná odrůda „Variegata“ s načervenalým okrajem listů. Z přítomnosti pryšce mnohobarvého na zahradě budou mít radost i včely a další hmyz, patří totiž na jaře k vyhledávaným zdrojům potravy.

 

BAKOPA DROBNOLISTÁ

(Bacopa monnieri)

Tato původem indická rostlina se používá po staletí v ajurvédské medicíně samostatně nebo v čajových směsích. Je vynikajícím přírodním zdrojem pro zvýšení duševní výkonnosti a posílení schopnosti mozku. Používá se také k léčbě astmatu, chrapotu, duševní choroby, epilepsie. Je to silné nervové tonikum proti úzkosti. Je vhodná pro každého, kdo potřebuje posílit paměť, zlepšit výkon řeči a představivosti, zmírňuje nervové a duševní napětí, používá se při nervových poruchách. Užívání rostliny může navodit lepší pocit pohody v období neklidu, úzkosti, nespavosti, únavě. U nás se pěstuje jako pokojová rostlina v závěsném květináči, venku nepřezimuje. Užívá se suchá nať.

 

TIPY:

Když kvetou šeříky

Pro své krásné květy a nádhernou vůni patří šeříky k oblíbeným keřům využívaným i pro řez do vázy. Květy řežeme v době, kdy je menší část květů lehce uzavřená. Odstraníme všechny listy a postranní výhony, které zbytečně nasávají vodu a způsobují rychlejší uvadání kytice. Pokud chceme do kytice dostat zeleň, můžeme ji kombinovat se samostatnými olistěnými výhony šeříku. Řežeme nejlépe ráno, stonky šikmo seřízneme, případně jemně rozdrtíme, a umístíme do vlažné vody.

 

Zdravé maliny

V květnu se probouzí ze zimního spánku malinovník plstnatý. Dospělci se živí pupeny a čerstvě posíleni kladou do květů maliníku a ostružiníku vajíčka, z nichž se brzy vyvíjejí larvy. Ty se prokousávají plody a způsobují tak nepopulární červivost. Koncem léta se larvy dostávají do půdy, kde přezimují a na jaře následujícího roku se z nich líhnou brouci. Preventivně lze půdu před vylíhnutím dospělců prokypřit, abychom umožnili ptákům dostat se k larvám, dobrou práci odvedou také slepice, které půdu zvládnou prokypřit samy. Jinou možností je pěstovat pouze pozdní odrůdy kvetoucí od poloviny července, protože v té době už malinovník vajíčka neklade.

 

Melouny se vydaří jen na teplém místě

Protože původní oblastí výskytu melounů jsou tropy, potřebují i na zahradě sluncem zalité a před větrem chráněné stanoviště. Vysazujeme až koncem května nebo začátkem června, kdy je půda dostatečně vyhřátá, optimálně na zvýšený záhon nebo na kompostovací hromadu. Vhodné je zakrýt záhon černou mulčovací folií, která napomáhá prohřívání půdy a udržuje plody čisté a zdravé. Cukrové melouny roubované na dýni fíkolistou jsou odolnější, vzrůstnější a rezistentní vůči různým půdním zárodkům nemocí.

 

Brambory potřebují přihrnout

Jakmile brambory vytvoří nať dlouhou asi 15cm, začneme s jejich přihrnováním, abychom podpořili tvorbu hlíz. Půdu z okolí řádku přihrneme směrem k trsu z obou stran tak, aby z celého trsu byly vidět jen zelené špičky. Zajímavým tipem je použití zvápenatělých mořských řas (v prodeji ve specializovaných obchodech s krmivy pro zvířata): pokud brambory před přihrnováním tímto přípravkem poprášíme, budou odolnější proti plísni bramborové.

Rajčata vysazujeme šikmo

Jakmile pomine nebezpečí posledních mrazíků, můžeme začít vysazovat na venkovní stanoviště i teplomilné druhy zeleniny jako jsou rajčata nebo okurky. Protože tyto druhy jsou zároveň náročné také na dostatek živin, vysazujeme je ideálně na kompost nebo dostatečně vyhnojený záhon. Pro rajčata vyhloubíme přiměřeně velkou jamku, na dno rozhodíme trochu dlouhodobě působícího organického hnojiva nebo rohoviny a vysadíme mírně šikmo a hlouběji, než jak rostlo rajče v květináči. Ve spodní části stonku se totiž vytvoří další kořeny, které pomůžou rostlině v zásobování vodou a živinami.

 

Rebarbora nesmí vykvést

Oblíbený rebarborový koláč předznamenává blížící se léto. Pro jeho přípravu se používají listové řapíky, které mají specifickou chuť a obsahují řadu vitamínů. Bizarní květy z nich ale vyčerpávají energii, proto by rebarbora neměla nikdy vykvést. Stvol nesoucí květ odřízneme co nejhlouběji u báze, jinak by mohl zbytek zahnívat a rostlině škodit. Komu se přece jen nechce květenství se zbavovat, může ho ochutnat – nerozvité květy je možné podusit jako brokolici, zapéct se sýrem, případně rozvitý květ obalit ve vejci a mouce a osmažit podobně jako květy černého bezu.

 

Zelí se špičkovým výkonem

Bílé špičaté zelí patří k nejranějším druhům zelí. Při časné březnové výsadbě dozrávají kuželovité hlávky při příznivém počasí už v polovině května. Špičaté zelí je velmi křehké, hodí se proto zejména na saláty. Obsahuje stejné účinné látky jako zelí bílé. Je to velmi zdravá, nízkokalorická zelenina vhodná do salátů i k tepelné úpravě. Obsahuje velké množství kyseliny listové, vitamíny C a B12 a ze stopových prvků třeba mangan, selen nebo zinek. Podporuje růst buněk, tvoření krvinek, posilování metabolismu a imunity apod. po tepelné úpravě však většinu svých blahodárných účinků na lidský organismus pozbývá.

 

Saturejka si rozumí s rajčaty

Do vyhřáté půdy vyséváme v květnu také saturejku. Její německý název Bohnenkraut (bohnen = fazole) odkazuje na její nejčastější kuchyňské využití právě při přípravě luštěnin, kterým dává harmonickou chuť. Kromě toho její specifické aroma odpuzuje mšice, takže ji ideálně vysejeme poblíž místa, kde na záhonu pěstujeme fazole, kadeřávek a jinou zeleninu, kterou mšice s oblibou napadají. Na rozdíl od jiných bylinek je aroma saturejky nejvýraznější během kvetení. Můžeme ji sklízet průběžně, případně jednorázově a ve svazečcích zavěsit k usušení.

 

Otužování pro pevné zdraví

Stejně jako člověk nesnášejí ani rostliny velké teplotní šoky. Aby lépe zvládly přechod z vyhřátého okenního parapetu nebo skleníku na venkovní stanoviště, je vhodné je postupně otužovat. Předpěstované saláty, rajčata, kedlubny a další zeleninu proto alespoň dva týdny před plánovanou výsadbou každý den vyneseme ven, aby si postupně zvykly na nižší teploty, a na noc je opět přeneseme dovnitř, protože noční teploty mohou být ještě velmi nízké. Otužované rostliny jsou pak odolnější, lépe se ujímají a rychleji narůstají.

 

Co s cibulovinami v nádobách

Také narcisy, tulipány, modřence a další nižší jarní cibuloviny, které jsme pěstovali v květináčích a zdobili jimi terasu nebo vchod do domu, postupně odkvétají. Bylo by škoda vyhodit je na kompost, protože příští rok nám mohou prokázat stejnou službu jako letos. Po opadání nebo zvadnutí květu odstraníme horní část stonku, aby se netvořila semena. Dokud listy nezežloutnou, nádobu přemístíme na polostinné, teplé stanoviště, nezaléváme. Pak cibule opatrně vyjmeme z půdy a na stinném místě necháme oschnout. Na podzim je vysadíme do nádoby nebo na záhon.

 

Slepicím vstup zakázán

Jakmile vysejeme první ředkvičky a vysadíme ranou zeleninu, mají do zeleninové zahrady slepice vstup zakázán. Do té doby ale není důvod bránit jim v hrabání a popelení v záhonech, protože nám pomůžou s obděláním půdy a likvidací nejen půdních škůdců. Jejich potravou se stanou housenky různých můrovitých škůdců, drátovců, chrobáků a dalších, pochutnají si na vajíčkách slimáků i na mladých dospělcích, pod ovocnými stromy vyhrabou embrya obalečů, píďalek, vrtule třešňové, nosatce lískového a dalších škůdců, kteří přezimují v půdě. Jako doplňkovou službu pak přihnojí záhony svými exkrementy, které je ale třeba později zapravit pod povrch.

 

Černé mšice neškodí

Mšice jsou asi nejběžnějšími škůdci okrasných i užitkových rostlin, málokdo však ví, že mšic existuje celá řada druhů. Například mšici černou můžeme objevit v poměrně hojných koloniích na bezu černém. Kdo ze strachu, že se mšice přesunou na zeleninu, bezy likviduje, nedělá dobře. Mšice černá totiž žádné okrasné ani užitkové rostliny nenapadá, bez je kromě několika druhů plevelů jejím jediným hostitelem! Likvidací bezu černého se naopak připravujeme o zdroj vitamínů (léčivý čaj z květů, výborná šťáva z plodů) i o biologický prostředek například proti dřepčíkům, které odpuzuje nastýlka z bezového listí.

 

Rajčata do každého počasí

V zahradnických centrech můžeme kromě dnes už obvyklých roubovaných okurek a melounů koupit také sazenice roubovaných rajčat. Jejich cena je zhruba dvojnásobná, otázkou tedy je, zda se taková investice vyplatí. Rajčata se roubují na silně rostoucí podnože rezistentní vůči chorobám. Rostliny rostou výrazně rychleji a lépe ve sklenících i ve volné půdě nebo v nádobách. Kromě toho roubovaná rajčata prospívají i za nižších teplot a jsou odolnější i vůči plísni bramborové. Vysazujeme je s odstupem asi 60cm a pěstujeme na dvou výhonech, protože podnož je stačí bez problémů zásobit živinami.

 

Salátu není nikdy dost

Při jarní euforii často vysadíme najednou tolik salátu, že ho pak v poměrně krátké době nestačíme ani zkonzumovat. Vhodnější je proto vysévat v odstupu asi dvou týdnů menší množství a zásobit se tak postupně dorůstajícím salátem klidně po celé léto. Pro výsev se hodí menší miska naplněná běžnou zeminou nebo substrátem pro výsevy, na jehož povrch vysejeme podle velikosti záhonu 10 – 30 semen. Lehce je přitlačíme a zasypeme jen tenkou vrstvou zeminy, aby semenáčky nezasychaly. Zaléváme opatrně rosením, na půdě se pak nevytvoří tvrdá krusta.

 

Jiřiny vysazujeme až po zmrzlých

Skutečné královny podzimních zahrad, jiřiny, jsou velmi citlivé na pozdní mrazíky. Přezimované nebo nakoupené hlízy můžeme vysazovat již začátkem května, pozor však na pozdní přízemní mrazíky, před nimiž je třeba rostliny vyrašené z půdy chránit. Očištěné hlízy krátce namočíme v dezinfekčním prostředku (stačí slabý roztok hypermanganu) a pokud jsou příliš mohutné, rozdělíme je ručně tak, aby na každé části zůstaly alespoň tři nebo čtyři pupeny. Někdy stačí trsy roztrhnout, jindy je třeba použít nůž – v tom případě je ovšem třeba nechat řeznou ránu několik dnů oschnout. Vysazujeme do jamek tak, aby krček rostliny ležel asi 10cm pod úrovní terénu. Pozor – rašící rostliny jsou oblíbenou pochoutkou slimáků!

 

Ani větev nazmar

Pokud nám po jarním průklestu zbyla hromada větví, nemusíme ji pálit nebo drtit, najde i jiné využití. Navršená na (úhlednou) hromadu poskytne přístřeší ježkům a dalším drobným živočichům, silnější větve ale můžeme využít i pro tvoření nápaditého plůtku kolem zeleninových záhonů, který bude sloužit jako bariéra proti slepicím a dalšímu domácímu zvířectvu. Stačí zatlouct do země opěrné kůly, prostor mezi nimi vyplnit větvemi a v horní části je stáhnout drátem, aby se nevyvracely. Takový lem poslouží jako úkryt drobnému hmyzu.

 

Chřestovníček – nenápadný škůdce

Objevili jste na liliích okousané okraje listů? Pak k vám zavítal chřestovníček liliový, krásný červený brouk velký do jednoho centimetru, který se společně se svými hnědočernými larvami živí právě listem liliovitých rostlin. Při silném napadení dokonce lilie nevykvetou a některé citlivější odrůdy mohou trpět vlivem požerků houbovitými chorobami. Chřestovníček nemá žádného přirozeného nepřítele, vhodnou ochranou je ruční sběr larev a dospělých jedinců. Postupovat musíme velmi opatrně, při sebemenším doteku „dělá mrtvého brouka“ a padá k zemi.

 

Kachny zbaví zahradu slimáků

Na venkovské zahradě můžeme zkusit bojovat proti slimákům přirozenou cestou – chovem indického běžce. Tento druh kachny totiž s oblibou vyhledává především malé slimáky a jejich vajíčka, ale nepohrdne ani dospělým jedincem. Indický běžec je přitom poměrně lehký, takže neublíží ani zahradním rostlinám, a preferuje živočišnou potravu (hmyz, larvy, kukly, vajíčka), kterou si sám v půdě nebo pod rostlinami najde, před bylinnou. Největší výhodou je likvidace vajíček, která slimáci kladou v průběhu léta a které indičtí běžci mohou průběžně likvidovat až do jara.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *