Okrasná zahrada:
- Vysejeme trvalky, které ke klíčení potřebují projít chladným obdobím. Koncem měsíce vysejeme pelargonie a begonie (voskovky)
- Tis můžeme rozmnožit řízky dlouhými asi 10cm z víceletého dřeva
- Před ostrým zimním sluncem chráníme na podzim vysazené stálezelené dřeviny
- Sloupovité nebo rozložité jehličnany svážeme, aby pod tíhou mokrého sněhu nerozklesly. Při nedostatku sněhu zkontrolujeme zimní kryt na záhonech, zakryjeme skalničky chvojím, aby nezačaly předčasně růst
- Za mírného počasí začneme s ořezem dřevin, teplota však nesmí klesnout pod -5°C. Neřežeme druhy kvetoucí časně zjara (zlatice, šeřík, štědřenec, slivoně). Hlouběji seřízneme živé ploty z opadavých dřevin, podpoříme tak rašení ve spodní části
- Občas zkontrolujeme uskladněné hlízy a cibule, v případě napadení plísní raději zlikvidujeme. Rychlené cibuloviny umístíme na chladnější, světlé místo, ale ne na přímé slunce, a pravidelně zaléváme. Cibuloviny venku v nádobách chráníme před příliš silnými mrazy – zapustíme je do země, přeneseme na chráněné místo nebo zakryjeme chvojím
- Přezimující nádobové rostliny příliš nezaléváme, vlhký substrát způsobuje zahnívání kořenů
Užitková zahrada:
- Do misky za okno vysejeme řeřichu jako zdroj vitamínů
- Do vytápěného skleníku vysejeme koncem ledna špenát, salát, ředkvičky a papriky
- Pod sklo vysejeme letní por, cibuli, kapustu, zelí, kedlubny
- Sníh z chemicky neošetřeného chodníku rozhodíme pod stromy nebo na záhony
- Prověříme stav oplocení, zejména v sousedství polí
- Užitečné ptactvo přikrmujeme pouze za mrazů a souvislé sněhové pokrývky
- Za mírného počasí prosvětlíme koruny starších jabloní a hrušní. Z kmenů starých stromů odstraníme drátěným kartáčem starou borku (často pod ní přezimují škůdci) a chráníme proti prudkému slunci nátěrem vápenným mlékem nebo mechanickou clonou. Z ovocných stromů odstraníme shnilé mumiové plody a přihnojíme plným hnojivem pod korunou (Cererit cca 25g/m2
- V nevytápěném skleníku můžeme hluboko zrýt a za lepšího počasí umýt okna. Koncem měsíce půdu urovnáme, případně zapravíme organické hnojivo, a připravíme pro rané výsevy
Pokojové rostliny:
- Slabě přihnojíme pokojové rostliny, které kvetou (kolopejka, africké fialky, begonie aj.). Nekvetoucí pokojovky vůbec nehnojíme, jinak budou tvořit dlouhé, málo olistěné výhony
- Kaktusy přečkávají zimu zcela bez zálivky při teplotě 10 – 15°C
- V bytech se sušším vzduchem instalujeme na topení výparník (nádobku s vodou)
- Živý vánoční stromek postupně přivykáme na venkovní teplotu
AFRICKÁ FIALKA
Rostlina, která okouzluje některé milovníky tak, že pěstují celé sbírky těchto nevelkých, ale po větší část roku krásně kvetoucích dužnatých rostlin. A že je z čeho vybírat! Z původních botanických druhů bylo vyšlechtěno okolo 20tisíc odrůd, často se pěstují jejich kříženci. Pochází z horských vlhkých tropických lesů, které je chrání před žhavým sluncem. Fialky velmi dobře prospívají i v bytech s ústředním topením, nemají však rády místo na jižním parapetu s poledním úpalem. Růst zde bývá zakrslejší a listy mohou ostré sluneční paprsky nehezky popálit. Ideální je pro ně východně, západně, ale i zcela severně orientované okno, nebo místnost s dostatečným rozptýleným světlem. Vhodné není ani přímé rosení, které na listech i květech vytváří skvrny. Velmi choulostivé jsou na přemokření, již po krátké době svěsí listy a poté uhnije celá rostlina. Zaléváme opatrně odstátou vodou, většinou do misky a pravidelně kontrolujeme vlhkost zeminy. Protože se však velmi lehce množí, často je lze ještě zachránit. Celé listy vylomené i s řapíky ve vodě nebo pod sklenicí v květináči pustí dole kořínky a vedle nich brzy začnou vyrůstat mladé rostlinky. Ještě zajímavější je podélně rozpůlit a nařezat listy ostrým nožem, celkem tak na šest dílů, a ty položit rubovou stranou směrem dolů a trochu přitlačit do misky s říčním pískem. Také přikryjeme sklem a pak už jen s napětím sledujeme, jak přibývají a sílí malé lístečky. I starší rostliny cca po třech letech je lepší tímto způsobem zmladit.
Jemné květy mráz nespálí
Od konce prosince až do března rozkvétají atraktivní květy vilínů. Protože keře kvetou na neolistěném dřevě, stávají se atraktivní ozdobou v jinak spící zahradě. Za mírné zimy vydrží kvést až šest týdnů a často nám během nich předvedou zajímavou podívanou: když totiž teploty klesnou pod bod mrazu, jemné okvětní lístky se stočí do klubíčka, jakmile se oteplí, znovu se rozvinou, aby nalákaly i to málo drobného hmyzu, který je aktivní i v zimě. Tento proces dokáže vilín zopakovat až čtyřikrát. Pohromou může být nenadálý pokles teploty – jakmile rtuť teploměru spadne pod 10°C, mráz květy zničí.
Se solí opatrně
Posypová sůl vadí většině rostlin, škody se však projevují až na jaře nebo v létě zasycháním výhonů nebo odumřením celé rostliny. Zasolením půdy trpí také půdní organismy, nemluvě o splavování soli do spodních vod. Vhodnou náhradou nejen na zahradě jsou inertní posypové materiály, např. písek, drobný štěrk nebo drť, které sice nezabrání tvorbě ledu, ale zdrsňují jeho povrch a především šetří půdu. Pokud sníh roztaje, můžeme ze zpevněných ploch posyp zamést a použít znovu.
Trávník v zimě: vstup zakázán!
Komu leží na srdci bezvadný trávník, neměl by na něj v zimě vůbec vstupovat. Zmrzlá travní stébla se při zátěži lámou, žloutnou a na jaře vznikají nepěkné skvrny. Trávník není chráněn ani pod silnou vrstvou sněhu, protože pod vrstvou ztuženou sešlapáváním trpí trávy nedostatkem vzduchu a vznikají tak ideální podmínky pro šíření plísňových chorob. Šedivé skvrny, které se objevují po roztátí sněhu, sice časem zarostou, ale na vzhledu trávníku rozhodně nepřidají.
Jak na pařezy
Čas od času je třeba porazit přestárlý nebo nemocný strom. Zůstane po něm pařez, který nám nemusí, ale vůbec vadit. Ve druhém případě může nastoupit krumpáč a rýč a několik hodin namáhavé práce. Kdo nemá pařezovou frézu a nechce používat přípravek Pařezník, může si pomoci jednoduchým trikem. Do pařezu vyvrtáme co největší otvory ze všech stran a naplníme je polozralým kompostem. Do dřeva tak proniká vlhkost a vzduch a kompostované mikroorganismy mají ideální podmínky pro zpracování dřeva. V dírách navíc najde příbytek i drobný hmyz.
Kadeřávek můžeme sklízet celou zimu
Když ještě neexistovaly supermarkety plné čerstvé zeleniny po celý rok, živili se lidé tím, co jim nabídla zahrada. V zimě toho sice moc nebylo, ale za každý zelený kousek byl člověk rád. Například kadeřávek vydrží zásobovat kuchyni na začátku zimy a až do doby, kdy teploty klesnou pod 10°C, spolehlivě vegetuje. Pokud jej navíc ochráníme otevřeným foliovým krytem, přečká celou zimu, i když spodní listy mohou zahnívat. A co s ním? Třeba pokrájet do polévky, přidat do mletého masa nebo připravit podobně jako špenát.
Husté lísky plodí méně
Lískové ořechy patří k nepostradatelným ingrediencím v každé kuchyni. Ať už na zahradě pěstujeme lísku obecnou nebo některý ze šlechtěných kultivarů, je třeba udržovat keř přiměřeně hustý a vzdušný. Samčí i samičí květy se vytvářejí na loňských výhonech, proto je vhodné kromě několika mladých větví odstraňovat pravidelně v zimě také starší výhony. Řežeme je těsně u země a použijeme třeba na stavbu nízkého proutěného plotu.