Menu: 

 

PŘEHLED PRACÍ:

Okrasná zahrada:

  • V mírnějších oblastech můžeme ještě vysazovat prostokořenné ovocné stromy a keře, jinde vysazujeme pouze dřeviny z kontejnerů
  • Sbíráme plody dřevin pro množení semeny – kdoulovec, hlošina, cesmína, ptačí zob, klokoč, kalina
  • Začneme se zazimováním zahrady.
  • Ke kořenům pěnišníků (koření mělce) přisypeme tenkou vrstvu substrátu pro rododendrony – bude sloužit jako zimní kryt i zdroj živin pro příští rok.
  • Pečlivou zimní přikrývku vyžaduje mladý bambus – na rostlinu navršíme alespoň 30 cm suchého listí a zakryjeme chvojím.
  • Keře levandule seřízneme až na jaře, rostliny lépe odolají mrazu. Nezapomeneme zakrýt chvojím.
  • Při nedostatku srážek ještě občas zaléváme jehličnany a stálezelené dřeviny.
  • Listí spadané do záhonů trvalek a keřů zetlí a obohatí půdu o živiny.
  • Naopak z trávníku listí vyhrabeme a přidáme do kompostu. Pro lepší tlení prosypáváme vápnem a zeminou
  • Pod drobné ovoce (angrešt, rybíz, maliny aj.) rozhodíme mělkou vrstvu kompostu a mělce ho zaryjeme
  • Při mírném počasí naposledy posečeme trávník
  • Trvalky, které přezimují s listy, nesestříháváme (bergénie, juka, čemeřice, štěničník aj.). Jednou za tři roky prokypříme záhon s trvalkami a keři a zapravíme vyzrálý kompost nebo zakoupený zahradnický substrát. Choulostivé druhy trvalek zazimujeme
  • Záhony s vysazenými dvouletkami zakryjeme na zimu netkanou textilií, chvojím či listím
  • Na zimu připravíme nádoby s rostlinami, které budou přezimovat venku

 

Užitková zahrada:

  • Pokud ještě nezamrzla půda, můžeme vysít mrkev a cibuli, vzejdou ale až v příštím roce.
  • Až do zamrznutí půdy vysazujeme také prostokořenné keře a stromy
  • Těsně před příchodem mrazů vysejeme petržel, na jaře využije jarní vláhy pro klíčení a lépe vzejde
  • Vypustíme vodu ze všech nádrží, uzavřeme přívod vody, odpojíme hadice
  • Pařeniště vyprázdníme a vyplníme suchým listím, aby přes zimu nepromrzlo
  • Půdu pod korunami stromů přihnojíme fosforečnými a draselnými hnojivy, případně mělce zapravíme kompost
  • Koncem měsíce přeházíme kompost založený loni nebo letos na jaře
  • Čínské zelí snese teploty do – 6°C, sklizeň však musí probíhat při teplotách nad nulou
  • Pokud se ovoce uskladněné ve sklepě přes zimu scvrkává, je třeba zvýšit vzdušnou vlhkost (větráním)

 

Pokojové rostliny:

  • Cibulnatým rostlinám (hvězdník) začíná vegetační klid, omezíme zálivku

 

KALENDÁŘ:

2.11. –  dny vhodné pro zálivku pokojových rostlin a péči o zahradní jezírko

3.11. –  nepříznivý den pro zahradničení

4.11. – dny  vhodné pro úklid a čištění zahrady

5.11. – dny jsou vhodné pro výsev a  výsadbu

7.11. – den nevhodný pro výsevy a řez. Ideální den pro boj proti škůdcům

8.11. – den ideální pro hnojení

9.11. – dnes nezaléváme pokojové rostliny

11.11. – vhodné zalít pokojovky

15.11. – vhodné přeložit kompost

16.11. – den vhodný pro založení nového kompostu

18.11. – den vhodný k vysazování cibulovin

20.11. – den vhodný pro založení kompostu

23.11. – dnes nařezané chvojí pro zakrytí záhonů dlouho neopadá

24.11. – doba vhodná pro výsev a výsadbu

25.11. – den vhodný pro hrabání spadaného listí

27.11. – nepříznivý den pro zahradničení

29.11. – dnes nařezané chvojí pro zakrytí záhonů dlouho neopadá

30.11. – vhodné zalít pokojovky

 

TIPY:

Nechte ježky tam, kam patří

Ve snaze zajistit si na zimu co největší tukové zásoby se ježci často na podzim přiblíží do těsné blízkosti lidských obydlí. I když jsou to vcelku roztomilá zvířátka, nechte je raději tam, kam patří – v přírodě. Když si ježek najde a upraví prostor pro zimní spánek, kam neprší, nefouká a nepadá sníh, prospí v něm celou zimu a ztratí přitom až 40 procent své váhy. To mu ale nijak neškodí. Mnohem nebezpečnější by pro něj byla nadměrná lidská péče, zejména přikrmování mlékem. To sice ježkům chutná, ale zároveň jim způsobuje zažívací potíže. Chceme-li jim trochu přilepšit, nejvhodnější jsou granule pro kočky. Zatoulaného ježka nebereme do rukou, ale na lopatě přeneseme do křoví nebo na jiné vhodné místo.

 

Polníček potřebuje zásobu vody

Kozlíček polníček dokáže bez problémů přežít zimu, jen se na ni musí dobře připravit. Když je půda zamrzlá a slunce intenzivně svítí, potřebují listy vodu, ale kořeny ji nepřijímají a rostlina začne zasychat. Koncem léta proto záhon vydatně zalijeme, pokud je půda suchá, a přistíníme bílou netkanou textilií, která propouští světlo, ale brání odpařování.  Zároveň bude textilie vhodnou ochranou i přes zimu.

 

Salát i zelí vydrží přes zimu

Kdo si chce vytvořit zásoby čínského zelí, podzimního hlávkového zelí nebo endivie (štěrbáku) i na zimu a nechce ztrácet vitamíny zavařováním či mražením, může vyzkoušet starou techniku, kterou používali dříve zahradníci a zelináři. Ještě před prvními mrazy se zelenina vyjme i s kořeny ze země a zabalí se kompletně do novinového papíru. Pak s evertikálně vyskládá do bedny nebo plastové vaničky a umístí na světlé, mrazuprosté místo. Protože látková výměna probíhá v rostlinách dál, je třeba udržovat kořeny vlhké. Energii čerpají saláty a zelí z vnějších listů, které postupně žloutnou, hlavičky však zůstávají nepoškozené a stále čerstvé.

 

Co se spadaným listím?

Listí spadané na podzim z ovocných stromů je vhodné vyhrabat a zkompostovat. Může totiž obsahovat řadu choroboplodných zárodků, které vysokou teplotu v kompostu nepřežijí. Pokud je půda pod stromy nezatravněná a je využívána třeba pro pěstování brambor nebo jiné zeleniny, můžeme listí zarýt do půdy –přes zimu částečně zetlí, částečně ho zpracují půdní živočichové a mikroorganismy. Zejména průchod trávícím traktem žížal je pro houbové choroby smrtící, takže o přirozenou likvidaci máme postaráno

 

Růže se řežou až na jaro

Někdy bývá zima mírná, jindy s námi tak trochu laškuje, občas se nám za všechno, čím jí ubližujeme, dokáže pomstít. Třeba na růžích. Kdo je nepřipraví na zimu, může na jaře popadnout krumpáč a vymrzlé keře vykopat. Jak tomu předejít? Záhonové růže zasypeme kompostem do výšky asi třiceti centimetrů a zakryjeme chvojím. Žádný řez nyní neprovádíme – krátké výhony by vymrzly až k zemi. Teprve brzy na jaře, až budeme zimní kryt odstraňovat, seřízneme proschlé výhony až do zdravého dřeva. Popínavým růžím škodí také mrazivé větry. Ochráníme je ovázáním keřů smrkovým chvojím, případně ještě zabalením do netkané textilie. Nepoužíváme folii, rostliny by pod ní nemohly dýchat.

 

Divoká zemina za plotem

Až si z podzimní procházky přinesete na kalhotách ostnité hlavičky lopuchu, vězte, že jste si domů přinesli semena jedlé rostliny. Mladý kořen lopuchu se totiž dá upravovat například do polévek stejně, jako běžná kořenová zelenina. Z praženého a mletého kořene se také připravovala náhražka kávy. Mladé výhonky listů se zpracovávají dodnes v některých zemích podobně jako chřest nebo se přidávají do salátů. Lopuch je také léčivou rostlinou – odvar ze sušeného kořene reguluje krevní tlak, snižuje hladinu cukru v krvi a detoxikuje, všeobecně prospívá zažívacímu traktu a posiluje imunitu.

 

Letní cibuloviny přezimují v teple

Přesněji řečeno v chladu, ale rozhodně tam, kde nemrzne. Ať už jde o jiřiny, dosny, mečíky nebo jiné cibuloviny kvetoucí v létě, platí, že nejpozději po prvním mrazu je třeba vydobýt hlízy z půdy, očistit je, vytřídit a ty nejlepší přemístit k uskladnění. Zima je pro ně obdobím vegetačního klidu – hlízy a cibule se bez problémů vyrovnají se suchem, mnohem víc jim škodí vlhko. Místnost pro přezimování by měla být tedy spíše suchá – aby zásobní orgány nevyschly, umístíme je do bedničky naplněné mírně vlhkou rašelinou. V průběhu zimy ji případně navlhčíme.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *