Menu: 

 

PŘEHLED PRACÍ:

Okrasná zahrada:

  • Vysazujeme listnaté živé ploty, prostokořenné růže
  • Dokončíme výsadbu cibulovin – viz. září. Vysazovat můžeme také do nádob a uložit na chráněné stanoviště v zahradě. Koncem zimy je přeneseme do místnosti, kde během několika týdnů vykvetou
  • Ideální čas pro výsadbu trvalkových záhonů
  • Stále ještě zaléváme jehličnaté dřeviny a neopadavé listnáče
  • Přesazujeme listnaté i jehličnaté dřeviny. Rostlinu obryjeme a přeneseme i s balem, částečně zakrátíme výhony
  • Dokud je příznivé počasí, můžeme sekat trávník. Před podzimem přihnojíme hnojivy bohatými na draslík a fosfor
  • Pravidelně odstraňujeme listí napadané na hladinu jezírka, jinak by tlelo a působilo by ve vodě jako jed
  • Ideální období pro založení skalky
  • Odkvetlé výhony hortenzie velkolisté seřízneme až u země, ostatní zachováme přes zimu
  • Pelargonie začneme připravovat na zimu
  • Všechny nádobové rostliny, které nepřezimují venku, přeneseme na zimoviště
  • Pampovou trávu (Cortaderia) je třeba na zimu svázat a přikrýt slámou či chvojím, je citlivá na mráz a na zimní vlhko
  • Koncem měsíce sklízíme hlízy jiřin

 

Užitková zahrada:

  • Před prvními mrazy vysejeme mrkev. Ještě stačí vzejít a příští rok bude sklizeň dříve
  • Vysazujeme prostokořenné ovocné stromy včetně rybízu a angreštu
  • Sklizená zimní jablka a hrušky uskladníme v chladném sklepě při teplotě do 6°C a vyšší vzdušné vlhkosti
  • Dozrálou mrkev vyryjeme, nať ukroutíme (po ustřižení by zahnívala) a uložíme do sklepa
  • Se sklizní kadeřávku počkáme až po prvních mrazech, je pak chutnější
  • Sklízíme křen
  • Odstraníme suché listy rabarbory
  • Porek je mrazuvzdorný, na záhonech může být po celou zimu a sklízet jej můžeme průběžně
  • Sklizené záhony zryjeme rýčem, abychom usnadnili pronikání mrazu a srážkám do ornice
  • Pokud obrýváme půdu pod ovocnými stromy, přidáme do půdy kompost nebo fosfor a draslík

 

Pokojové rostliny:

  • Před zimou rostliny prohlédneme a případně ošetříme proti škůdcům

 

KALENDÁŘ:

1.10. – ovoce a zelenina sklizená za stoupajícího měsícezůstane dlouho čerstvá

3.10. –  dny Vodnáře při dorůstajícím měsíci jsou vhodné pro pletí

4.10. – vhodná doba pro výsev a výsadbu

5.10. – dny vhodné pro péči o zahradní jezírko

6.10. – nepříznivý den pro zahradničení

7.10. – vhodný den pro úklid a čištění zahrady

8.10. – dny vhodné pro výsev a výsadbu kořenové zeleniny

9.10. – ideální den pro hnojení

10.10. – ovoce a zelenina dnes sklizená  zůstane dlouho čerstvá

11.10. – vhodné přihnojit kompostem

12.10. – nezaléváme pokojové rostliny

13.10. – den  vhodný pro nátěrové práce

15.10. – doba vhodná k zalévání pokojových rostlin

19.10. – dny vhodné pro překládání kompostu

20.10. – zakládáme kompost

21.10. – vysazujeme cibuloviny

22.10. – den vhodný pro podzimní  výsadbu růží

23.10. – vhodné přihnojovat kompostem

24.10. – čas vhodný zálivku pokojových rostlin

26.10. – den vhodný pro výsadbu popínavých rostlin

28.10. – den vhodný pro shrabání spadeného listí

29.10. – doba vhodná pro výsev a výsadbu

30.10. – dnes sklizené ovoce a zelenina zůstane dlouho čerstvá

 

 

TIPY:

Muškáty – nejvyšší čas pro řízkování

Na přelomu září a října máme poslední možnost připravit si z pelargonií mladé rostliny pro příští rok. Vyzrálé vrcholy odřízneme ostrým nožem tak, aby na řízku zůstalo několik pater listů. Řežeme těsně pod listovou uzlinou, namočíme do práškového substrátu a vysadíme do truhlíku nebo misky naplněné substrátem pro množení rostlin. Případné květy nebo poupata odstraníme, aby řízek nevysilovaly. Umístíme za okno nebo do teplého pařeniště a zaléváme jen mírně, aby zelené části nezahnívaly. Během zimy řízky zakoření a brzy na jaře je můžeme samostatně přesadit do substrátu.

 

Zkuste vlastní česnek

Podzimní termín výsadby česneku považují odborníci za vhodnější než jarní. Půdy je totiž dostatečně vyhřátá a na jaře může česnek vyrašit rychleji – budeme ho tak sklízet časněji a palice budou navíc větší než z jarní výsadby. Záleží přitom na druhu, jaký vysazujeme. Ideální je nakupovat sadbový česnek v zahradnictví, určitě nebudeme používat česnek zakoupený v supermarketu, protože se často jedná o odrůdy nevhodné pro pěstování v našich klimatických podmínkách. Vysazujeme ideálně do středně těžké, hlinité půdy se středně vysokým obsahem živin – stačí zapravit do půdy několik lopat kompostu. Česnek nesnáší přímé hnojení chlévským hnojem. Jednotlivé stroužky namoříme přípravkem Sulka nebo Rovral a necháme asi týden zaschnout. Pak vysazujeme do hloubky asi pěti centimetrů na vzdálenost asi deseti centimetrů.

 

Nať chřestu je zdrojem živinůžičkovou kapustou a až do zimytrů. tu. Česnek nesnáší přímé hnojení chlévským hnojem. Jednotlivé stroužky namoříme přípravkem

Živiny, které si chřest přes léto nastřádal v nadzemní zelené části, proudí nyní zpět do kořenů. Teprve poté, co nadzemní část koncem listopadu zcela odumře, je kořenová část dostatečně zásobena látkami, které bude potřebovat na jaře při vytváření nových výhonů. Je to podobné jako s jarními cibulovinami – pokud bychom nať odstranili dříve, než zatáhne, připravili bychom rostlinu o část živin. Červené kulaté plody, které se na stoncích na podzim tvoří , rostlinu nevysilují a jsou i ozdobou chřestového záhonu.

 

Velký úklid v ptačích budkách

Budky jsou po hnízdění často znečištěné, ve zbytcích hnízd se ideálně daří nejrůznějším parazitům. Začátkem října je vhodná doba pro jejich vyčištění – i pozdně hnízdící druhy ptáků už vyvedla své potomstvo a do domečků se nastěhují zase až na jaře. Pro případ, že by se mezitím uhnízdily v budce myši, opatrně odklopíme střechu, odstraníme celé hnízdo (spálíme nebo zahrabeme do kompostu) a vyčistíme malým kartáčem. Pokud by bylo třeba vnitřní stěny vymýt vodou, necháme budku důkladně vyschnout a zavěsíme ji zpět do koruny stromu.

 

Čas pro výsadbu růží

Cenově výhodné prostokořenné růže nechybí na podzim v nabídce žádného zahradnického centra. Často se prodávají také v podobě balíčků, kdy je kořenový bal zabalen do plastové folie, aby nevysychal. Před výsadbou kořeny prohlédneme, zlomené nebo poškozené zakrátíme a růži vysadíme do jamky tak, aby místo očkování (tlustá boule) leželo několik centimetrů pod povrchem půdy. Zasypeme zetlelým kompostem, případně půdou smíchanou s organickým hnojivem, zasypeme a důkladně zalijeme. Nadzemní část ponecháme neseříznutou, řez provedeme až na jaře podle toho, jak růže přezimovala.

 

Pěstování v prvním patře

Jak pěstovat zeleninu a nemuset neustále ohýbat záda? Jednoduchou pomoc představuje zvýšený záhon, který může být užitečným zařízením také v případě, že se zahrada nachází na špatně úrodné půdě nebo nevhodném podloží. Kostru můžeme vytvořit ze starých trámů, palisádových kůlů, prken apod. tak, aby užší strana záhonu nepřesáhla 120cm, jinak by se záhon obtížně udržoval. Optimální výška je kolem jednoho metru. Výplň záhonu tvoří (zdola nahoru) středně silné větve, směs pilin, kůry a štěpky, posekaná tráva (výška cca 30cm), suché listí (30 cm), hrubý kompost (20cm) a zahradní půda nebo prosátý kompost (20cm).

 

Jablka – trik s folií

Sklizená nebo koupená jablka vydrží několik týdnů čerstvá, pokud je budeme skladovat na chladném místě v igelitovém sáčku. Plody totiž vylučují oxid uhličitý a zpomalují tak nástup zralosti. Díky zvýšené vlhkosti navíc budou plody šťavnaté a křehké. Aby jablka nehnila, uděláme do sáčku několik malých otvorů. Existuje však několik výjimek: jablko Boskoopské nebo hrušky Conference nejsou pro skladování ve folii vhodné, protože v sáčku získávají nepříjemnou pachuť.

 

Cibuloviny můžeme vysadit i do nádob

Na jaře se bude na terase či na balkoně dobře vyjímat větší nádoba s kvetoucími narcisy, tulipány a drobnějšími cibulovinami. Musíme ji však připravit již nyní. Dno větší mísy pokryjeme drenážní vrstvou (hliněné střepy, kameny) a zasypeme vrstvou běžné zahradní zeminy. Na ni uložíme větší cibule vrcholem vzhůru a blízko sebe tak, aby byly zakryty zeminou ve výšce asi 15cm.  Zasypeme však asi jen do poloviční výšky a vysadíme druhou vrstvu cibulovin, tentokrát drobnějších (modřence, ladoňky, krokusy aj.). Ty by měly být pod zemí asi 5cm. Nádobu naplníme zeminou až po okraj, mírně utlačíme a zalijeme. Osázené nádoby ponecháme venku, ovšem na stanovišti chráněném před extrémním počasím a deštěm, například pod přístřeškem obalené v bublinkové folii.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *