Menu: 

 

PŘEHLED PRACÍ:

Okrasná zahrada:

  • Za okno vysejeme letničky, které pomalu vzcházejí – petunie, pelargonie, begonie, nestařec, hvozdík, dračík, šalvěj, verbena. V lednu vyseté pelargonie přepichujeme
  • Pokud nechceme kupovat sazenice trvalek v zahradních centrech, můžeme nyní vysít většinu jejich semen
  • Řízkujeme stále zelené listnaté keře (cesmína, ptačí zob, břečťan) a balkonové květiny přezimující na světle – pelargonie, kopretiny, molice, verbeny, lilek aj.
  • Zmrzlý trávník bez sněhové pokrývky nesešlapáváme.  Pokud není půda promrzlá, můžeme ještě vysadit tulipány. Zkontrolujeme loni vysazené trvalky a přišlápneme, pokud je mráz vytáhnul z půdy. Kontrolujeme a za mírného počasí vyvětráme loni vysazené dvouletky. Koncem měsíce můžeme v mírnějších oblastech odstranit zimní kryt
  • Odstraníme suché a poškozené výhony dřevin. Druhy kvetoucí v létě můžeme zmladit radikálním řezem až u země. Jehličnaté dřeviny můžeme přesazovat se zmrzlým kořenovým balem. Poupata raně kvetoucích pěnišníků (rododendronů) chráníme před mrazem netkanou textilií
  • Přezimující pelargonie přeneseme na světlé a teplé místo v interiéru. Oleandr můžeme zmladit hlubším řezem
  • Stále kontrolujeme uskladněné cibule a hlízy, zda nejsou napadeny plísní nebo hnilobou. Za bezmrazého počasí můžeme cibule vyvětrat
  • Za bezmrazého počasí můžeme provést postřik proti houbovým chorobám dvouletých rostlin. K trvalkám můžeme přidat tenkou vrstvu prosátého kompostu
  • Kontrolujeme přezimující balkonové rostliny, v případě výskytu škůdců ošetříme pesticidem

 

Užitková zahrada:

  • Koncem měsíce můžeme v mírnějších oblastech vysít do zpracované půdy na venkovním stanovišti ředkvičky, kozlíček, cibuli, řeřichu, špenát a mrkev. Výsev chráníme netkanou textilií
  • Pod sklo vyséváme květák, kapustu, cibuli, brokolici, kedluben, por, rajčata – dopěstujeme z nich sadbu
  • Papriky je vhodné vysévat do agroperlitu a po vzejití přepíchat
  • Necháme předklíčit brambory pro ranou výsadbu
  • Na tající sníh na záhonech rozhodíme komplexní hnojivo nebo kompost. Za bezmrazého počasí zryjeme půdu pro ranou výsadbu. Záhony připravené na rané výsevy zakryjeme na několik týdnů černou folií, aby se půda prohřála
  • Provedeme řez angreštu a rybízu, koncem února také základní řez jabloní a hrušní. Výhony zkrátíme až za květním pupenem nebo plodným trnem. Nadměrně vzrůstné odrůdy jabloní a hrušní řežeme až v době květu, také s řezem peckovin počkáme. V druhé polovině měsíce provedeme řez vinné révy. Všechny ořezané větve jsou vítanou pochoutkou pro zajíce nebo hospodářská zvířata (ovce, kozy)
  • Loni založený kompost převrstvíme
  • Založíme teplé pařeniště
  • Pokud na záhonech přezimovala zelenina (polníček, kadeřávek, růžičková kapusta), všechnu sklidíme

 

Pokojové rostliny:

  • Začátkem měsíce vysadíme cibuli hvězdníku do lehkého substrátu tak, aby třetina cibule zůstala pod zemí. Až do narašení zaléváme jen opatrně
  • Můžeme začít s přesazováním

 

POKOJOVÉ AZALKY

V tuto dobu vévodí pokojovým rostlinám bramboříky a azalky. Aby však mohly opakovaně dávat svou nádheru světu na odiv, mají obě rostliny specifické požadavky. Protože azalky pocházejí z vysokohorských lesů v Asii, vyhovuje jim nejlépe vlhké a chladnější prostředí. Zemina v květníku nesmí být přemokřená, ani nesmí přeschnout. Když se náhodou zpozdíte se zálivkou, nechte keřík dostatečně napít ponořený i s nádobou v odstáté vodě. Nesnáší vápno, a proto je třeba zalévat výhradně měkkou vodou. I hnojiva používejte pouze speciálně připravená pro rododendrony a azalky, začněte je mírně přikrmovat v jarních měsících po odkvětu. V příhodných podmínkách vydrží kvést po dlouhou dobu a můžete se z nich radovat klidně i dva až tři měsíce. K založení poupat na další rok potřebují po určité období nižší teplotu. Ideální je azalku přenést po „zmrzlých“ do zahrady a nechat ji tam načerpat nové síly přibližně do konce září, než nastoupí první mrazíky. Chladné noční teploty bohatou násadu nových poupat nastartují. Potom ji vrátíme zpět do bytu, ovšem nejprve raději do světlé chladnější místnosti. V tuto dobu také rosíme, aby si přivykla na sušší vzduch. Teprve když ukáže první květy, dáme si ji do obývacího pokoje . Hotové divy dokážou s azalkami pěstitelé bonsají, o čemž se můžete přesvědčit na jejich výstavách. Mezi většinou zelenými nebo červenolistými výpěstky krásné květy jaksepatří vyniknou.

 

KALÍSIE VOŇAVÁ

Původní vlastí kalísie jsou tropické oblasti, kde roste ve stínu vysokých dřevin. Miluje vláhu, teplo a nepřímé sluneční světlo. Dospělým rostlinám vyrůstají z hlavního výhonu horizontální liánovité, nafialovělé oddenky složené z kolének. Pro léčebné účinky se používají právě tyto výhony, případně listy, které mají trochu slabší účinky. Kalísie je antioxidant, diuretikum a spamolitikum. Užívá se při alergii, zvýšené lomivosti kapilár, zánětlivém onemocnění ledvin, revmatizmu, při některých kardiovaskulárních, očních a infekčních nemocích. Zpevňuje cévy, má tonizující a protizánětlivé účinky, vylučuje toxické látky z organismu a užívá se při odvykání alkoholové a nikotinové závislosti. Blahodárně působí při odstraňování žaludečních a dvanácterníkových vředů, působí žlučopudně, pomáhá u chorob sleziny, bronchiálnímu astmatu a plicních chorob. Má výrazný protirakovinný účinek, neboť brzdí rozvoj rakovinných buněk, velmi dobrých výsledků dosahuje u rakoviny ženských pohlavních orgánů, prsu, plic, štítné žlázy, žaludku a konečníku.

Před upotřebením listů nebo oddenků je třeba umístit je v plastovém sáčku na dva týdny do chladničky. Části rostliny, které žijí odděleně od rostliny, totiž při uložení v chladu tvoří biogenní stimulátory, tzv. poslední rezervy uhasínajícího života, a jsou potom účinnější.

 

TIPY:

Obilí jako zelené hnojení

Obilí vyseté na podzim na sklizené zeleninové záhony je vítaným způsobem, jak zlepšit strukturu půdy, zabránit jejímu promrzání a zajistit jí částečně živiny. Který druh použít? Žito je mrazuvzdorné a potlačuje klíčení plevelů, také pšenice vydrží přes zimu, na jaře, ale startuje růst pomaleji, oves v zimě zamrzá, ale zmrzlé výhony chrání půdu. Všechny tři druhy se vysévají v září, aby stačily do zimy půdu pokrýt. Asi v březnu, jakmile půda oschne, zapracujeme zelenou hmotu do půdy, kde během několika týdnů zetlí.

Zelené záhony v zimě

– promrzají do menší hloubky než záhony holé

– zadržují v půdě více živin, protože brání jejich vyplavování

– jsou chráněny proti erozi

– potlačují růst výběžkatých plevelů

 

Se zimním řezem není třeba otálet

Pokud vládne mírná zima a teploty se pohybují kolem nuly, můžeme příznivé počasí využít pro prořezání listnatých dřevin. V této době zásadně neřežeme ty druhy, které kvetou brzy na jaře: zlatice, šeřík, lýkovec, sakury, vistárie, tavolník aj. Jestliže jde o druhy, které kvetou později na jaře (trojpuk, vajgela, kalina) nebo v létě (komule, ptačí zob, mochna, tavola aj.), seřízneme slabší výhony hlouběji, silnější méně. Pokud je celý keř příliš hustý, odstraníme nejstarší a ve středu rostoucí výhony. V chladnějších oblastech počkáme s řezem raději až na konec února.

 

Řez jako brzda

Většinu jádrovin, tedy zejména jabloně a hrušně, řežeme v době vegetačního klidu, kdy rostlinami neproudí míza. Teploty by přitom neměly klesnout pod -5°C. Jabloně zkrácené v době od prosince do února pak silně obrážejí a vytvářejí dlouhé přírůstky. Bujnější odrůdy tak mohou přirůstat silněji, než je třeba. V takovém případě počkáme s řezem až do doby, kdy začnou rozkvétat první květy. I když se to může zdát barbarské, zkrácením výhonů v této době odebíráme stromu část zásobních látek, takže bude obrážet mnohem slaběji a v průběhu léta tolik nepřiroste.

 

Koňský hnůj: Biologické vytápění zdarma

V pařeništi nebo skleníku můžeme už začátkem měsíce začít s přípravou půdy pro novou sezonu. Odstraníme svrchní vrstvu do hloubky asi 50cm, navezeme asi 30cm vrstvu čerstvého koňského hnoje a zakryjeme 20cm zetlelého kompostu. Rozkladným procesem hnoje vzniká intenzivní teplo, které bude vyhřívat časné výsevy. Podobnou funkci jako hnůj splní i směs listí a rohoviny, je třeba počítat s několikadenním předstihem, protože rozklad trvá mnohem déle. Takto připravené pařeniště důkladně zalijeme, zakryjeme okny a boční strany chráníme vrstvou listí nebo slámy proti chladu.

 

Hnojivo z kuchyně

Kávová sedlina obsahuje velké množství dusíku, draslíku a fosforu a snižuje kyselost půdy. Je vhodným hnojivem pro rododendrony, azalky a další kyselomilné druhy rostlin. Velkými milovníky kávy jsou žížaly, zatímco slimáci se půdě smíchané s kávovou sedlinou vyhýbají. Přesto je třeba nakládat s touto hmotou opatrně, protože při nadměrném použití se do půdy dostává také zinek a měď, které při nadměrné koncentraci nevyhovují rostlinám ani organismům v půdě. Za přiměřené se považuje množství vzniklé běžnou konzumací kávy v domácnosti.

 

Rozmnožování pelargonií

Také pro řízkování oblíbených pelargonií nastává v únoru pravý čas. Pokud jsme rostliny přezimovali na světlém a teplejším místě, většinou je třeba je v tuto dobu seříznout. Pro množení jsou vhodné vrcholové výhony dlouhé asi 10cm. Odřízneme je těsně nad listovým pupenem a ponecháme jen několik listů. Zapichujeme do substrátu pro množení nebo do směsi kompostu s pískem (1:1). Vhodnější než přímá zálivka po vysazení je postavit květináče do misky s vodou, dokud zcela nenasáknou. Také v následující době je třeba dbát na to, aby rostliny nebyly přelité, jinak uhnijí. Řízky umístíme na světlé místo chráněné před přímým sluncem. Rychlejšímu zakořenění napomůže teplo zdola, které bude vyhřívat substrát. Řízky zakoření během dvou až tří týdnů.

 

I stromy trpí vyrážkou

V zimě můžeme na kůře stromů objevit malé červené tečky připomínající vyrážku. Jedná se o plodnice houby rážovky, zvláštního parazita, která se nejčastěji objevuje na javorech, lípách, habrech, ale i na rybízu, slivoních nebo ořešácích. Houba nejprve zamoří pletivo hostitele toxiny a potom se na něm saprofyticky vyživuje, až dřevo odumře. Rážovka je znakem přestárlého dřeva. Napadená místa odstraníme řezem až do zdravého dřeva a spálíme. Napadení usnadňuje mechanické poškození, například při řezu nebo po okusu zvěří.

 

Nevítaný host pod krmítkem

V žádné zahradě by nemělo chybět krmítko, které zajistí ptákům v době, kdy leží sněhová pokrývka, dostatek potravy. Často se pak pod krmítkem můžeme dočkat rostlin, které z nesezoblých semínek vyrostou. Krmné směsi se slunečnicí mohou jako příměs obsahovat semena ambrozie peřenolisté. Její pyl může vyvolat silné alergie, astma nebo sennou rýmu a v některých oblastech patří k invazivním rostlinám. Pokud ji pod krmítkem objevíte, určitě se jí zbavte včetně kořenů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *