Menu: 

 

PŘEHLED PRACÍ:

Okrasná zahrada:

  • Předpěstované dvouletky vysazujeme na stanoviště, kde vykvetou příští rok
  • Ideální období pro výsadbu cibulovin
  • Vysazujeme a přesazujeme jehličnany a stálezelené dřeviny (ty můžeme také množit řízkováním)
  • Ještě můžeme sbírat semena letniček pro jarní výsev ( aksamitník, šrucha, svlačec, měsíček, povijnice aj.) Chceme-li vyzkoušet štěstí při množení dřevin výsevem, sklízíme plody dozrávajících hlohyní, skalníků, hlohů a jeřábů
  • Vydatně zaléváme a přihnojujeme chryzantémy, které jsme si zakoupili v zahradních centrech
  • Trvalky, které odkvetly už v létě, můžeme nyní přesazovat nebo množit dělením trsů
  • Pokud chceme přezimovat pelargonie, omezíme postupně zálivku a přestaneme přihnojovat
  • Zvýšíme zálivku jehličnanům, zejména nově vysazeným nebo pěstovaným v nádobách. Před zimou musí být dostatečně zásobeny vodou, jinak by mohly uschnout
  • Sklízíme okrasné tykve
  • Poslední termín pro tvarovací řez živých plotů
  • Trávník ošetříme proti sněžné plísni
  • Stále ošetřujeme rostliny proti škůdcům. Zvláštní pozornost věnujeme nádobovým rostlinám, které budeme přenášet do interiéru k přezimování

 

Užitková zahrada:

  • Do poloviny měsíce vysejeme kozlíček polníček a špenát pro přezimování, do nevytápěného skleníku ještě můžeme vysít špenát nebo ředkvičky.  Na sklizené záhony vysejeme směs pro zelené hnojení, příští rok na jaře posekáme a zapravíme do půdy
  • Pro rychlení v květináči vyryjeme část trsu pažitky nebo petržele a necháme ji i s kořenovým balem zaschnout a zatáhnout. Teprve až přejde mrazem, vysadíme ji do květináče a umístíme na okno
  • Začínáme se sklizní jablek a hrušní. Sklizené ořechy dosušíme na suchém a světlém místě v jedné vrstvě
  • Ještě před příchodem prvních mrazíků sklidíme rajčata. Ta nezralá „dojdou“ v místnosti při teplotách kolem 16°C
  • Vylamujeme vegetační vrcholy u růžičkové kapusty, abychom podpořili násadu mladých růžiček a jejich dozrání

 

Pokojové rostliny:

  • Preventivně ošetříme proti sviluškám. Vhodnější než provádět postřik v bytě je vynést rostlinu ven a po ošetření ji umístit zpět na místo
  • Letněné rostliny přeneseme zpět do interiéru
  • Postupně omezujeme hnojení

 

KALENDÁŘ:

1.9. – během dorůstajícího měsíce je vhodná doba pro výsev a výsadbu

2.9. –  dny Střelce při dorůstajícím měsíci jsou vhodné pro výsadbu popínavých rostlin

5.9. – ovoce a zelenina sklizená za stoupajícího měsíce zůstane dlouho čerstvá

6.9. – dny Vodnáře při dorůstajícím měsíci jsou vhodné pro pletí

8.9. – Přízemí – nepříznivý den pro zahradničení

9.9. – ÚPLNĚK – nevhodný den pro výsev a řez. Ideální den pro boj proti škůdcům. Dny listů za   

           dorůstajícího měsíce jsou vhodné pro sekání trávníku. Dny Ryb při dorůstajícím měsíci

           jsou vhodné pro péči o zahradní jezírko

10.9. –ubývající měsíc těsně po úplňku je ideálním dnem pro hnojení

11.9. –dny plodů za ubývajícího měsíce jsou vhodné pro sklizeň plodů k zavaření. Dny Berana

           jsou vhodné pro úklid a čištění zahrady

12.9. – listy kopřiv pro přípravu čaje sbíráme jen za ubývajícího měsíce

13.9. – ovoce a zelenina sklizená za stoupajícího měsíce zůstane dlouho čerstvá. Při

            ubývajícím měsíci je vhodné přihnojit kompostem

14.9. –dny Blíženců jsou vhodné pro výsadbu popínavých rostlin. Dny Blíženců při ubývajícím

            měsíci jsou vhodné pro nátěrové práce

15.9. – nezaléváme pokojové rostliny

16.9. – dnes je vhodné přihnojovat kompostem

17.9. – doba vhodná k zalévání pokojových rostlin

21.9. – sbíráme listy kopřiv pro přípravu čaje

22.9. – zakládáme kompost

23.9. – přihnojujeme kompostem, překládáme kompost

25.9. – den vhodný pro výsev a výsadbu

27.9. – čas vhodný zálivku pokojových rostlin

28.9. – den vhodný pro sekání trávníku

 

 

TIPY: 

Ze života čmeláků

Královny čmeláků zemních odcházejí v této době do čmeláčího důchodu. Jejich kolonie se v uplynulých měsících rozrostla na několik stovek jedinců a je už zcela samostatná – pečuje o hnízdo, stará se o potravu pro všechny, vychovává potomstvo. Od léta se líhnou kromě dělnic také trubci, jejichž úkolem je zajistit novou generaci. A královna? Ta může při svém odpočinku vzpomínat na to, jak si brzy na jaře vyhlídla opuštěnou myší noru, kde si vybudovala příbytek a založila novou kolonii.

 

Podzimní finále s hvězdnicemi

Trvalkou loňského roku zvolil Český spolek perenářů hvězdnice (Aster). I když řada druhů kvete už v průběhu léta, pro většinu hvězdnic nastává ten pravý čas až koncem léta a na začátku podzimu. Až do října rozzáří zahradu bílými, růžovými a modrofialovými kvítky, které s oblibou vyhledávají motýli, včely a další drobný hmyz. Nabídka hvězdnic je bohatá nejen co do barev, ale i výšek – zatímco některé druhy dosahují sotva dvaceticentimetrové výšky, jiné mohou být vysoké až 150cm. Vyšší druhy se ale často rozvalují, proto je vhodné včas je vyvázat, případně už koncem května asi o třetinu zkrátit – budou sice nižší, zato ale kompaktnější.

 

S růžičkovou kapustou až do zimy

Kdo chce na podzim sklidit co nejvíce malých hlaviček růžičkové kapusty, měl by nejpozději koncem srpna odlomit vrcholový výhon. Průběžně odstraňujeme také zvadlé listy a nahnilé růžičky. Asi o šest týdnů později růžičky dozrávají a můžeme začít s průběžnou sklizní. Růžičková kapusta je jedním z mála druhů zeleniny, která odolává mrazu, proto ji můžeme v případě potřeby vyvázat k opoře, aby se neohýbala, a se sklizní počkat až do doby, kdy na zahradě jiná zelenina k dispozici nebude.

 

Mladé stromky potřebují oporu

Už v průběhu září se můžeme v zahradnických centrech setkat s nabídkou prostokořenných sazenic ovocných dřevin. Stromky a vyšší keře potřebují po vysazení vhodnou oporu, aby je, dokud nevytvoří silný kořenový systém, nevyvrátil vítr. Pro stromky si většinou vystačíme s dostatečně silným kůlem, který zarazíme do výsadbové jámy už před výsadbou. Kmínek přivážeme silným motouzem, lýkem nebo pruhem látky, nevhodný je drát, který by mohl kmen poškodit.

 

Se sklizní hrušek neotálejme

Podobně jako jablka můžeme i hrušky sklízet ve dvou fázích: pro uskladnění a pro okamžitou konzumaci. V prvním případě musejí být plody ještě dostatečně tvrdé – čím teplejší bude místo skladování, tím rychleji dozrají. Kdo si chce ale na hruškách pochutnat hned, případně si z nich připravit povidla, může se sklizní ještě počkat – měkké plody jsou bohaté na šťávu a jsou také podstatně sladší. Bohužel to vědí také vosy, které je s oblibou napíchávají a přezrálé plody rychle hnijí.

 

Nejen pro rajčata sezona končí

Začátkem září naposledy přihnojíme rajčata a další plodovou zeleninu. Letošní rok pro ně končí – aby všechny zelené plody stačily dozrát, odstraníme všechny nové květy, které se vytvoří na rajčatech, okurkách, paprikách a cuketách. Plody, které by z nich vznikly, by už stejně nestačily dozrát a rostlinu by jen zbytečně vyčerpávaly. Rostlina tak bude moci veškerou svou sílu soustředit do stávajících plodů.

 

Růže žádné trny nemají

Existují sice vyšlechtěné růže, o které se nikdy nepopícháte, ale i ty obyčejné žádné trny nemají. O co se to tedy píchneme, když růže neopatrně ošetřujeme? Ve skutečnosti jde o ostny. Ty jsou totiž kratší, velmi špičaté, vrostlé jen mělko pod kůrou a snadno je celé odlomíme. Trny mají například trnky či hloh – jsou to přeměněné výhony, listy nebo kořeny, jsou hluboko vrostlé do tkáně, často jsou zdřevnatělé a nebývají tak ostré.

 

Čas pro listopadky

V září je většina letniček na vrcholu své kariéry – kvetení často ustává, některé krátkověké druhy je třeba zlikvidovat a na terase zbývají prázdná místa. Čím je vyplnit? Třeba chryzantémami, které se nyní objevují v nabídce zahradnických center. Kromě impozantních koulí s průměrem i kolem jednoho metru si můžeme koupit i drobnější rostliny ve výhodných multipacích, které jsou určeny k výsadbě do nádob nebo do truhlíků. Čím dříve je přesadíme, tím rychleji zakoření a začnou se rozrůstat. Výhodné je proto koupit si rostliny už koncem léta, vysadit je a nechat růst někde v koutku zahrady. Teprve až se rozrostou a zapojí, můžeme nádobu přenést na terasu nebo ke vchodu do domu.

 

Růže: pryč s nemocnými listy

Vlhké, teplé počasí podporuje rozvoj houbových chorob, například černé skvrnitosti listů růží, která se projevuje typickými černými skvrnami. Protože tato houba přezimuje na nemocném, spadaném listí, je vhodné listy průběžně odstraňovat a pálit, případně likvidovat v nádobách na bioodpad. Silně napadené keře pak v rámci zimního řezu silně seřízneme, abychom odstranili i spory přezimující na výhonech a pupenech.

 

VYSAZUJEME CIBULOVINY  –  10 DOBRÝCH TIPŮ A TRIKŮ

  1. Doba výsadby – na jaře kvetoucí cibuloviny vysazujeme zpravidla na přelomu září a října, kdy se teplota půdy pohybuje kolem 10°C. Cibuloviny stačí ještě před příchodem zimy zakořenit.
  2. Výsadba do skupin – jeden tulipán jaro neudělá! Obvyklou chybou je výsadba cibulovin po jedné, přirozeně a lépe působí výsadba do menších skupin alespoň po pěti kusech.
  3. Přirozeně nepravidelně – cibuloviny nevysazujeme pravidelně, například do řádků, ale nepravidelně. Tip: rozhoďte opatrně na zem pár cibulek a vysaďte je tam, kam dopadnou.
  4. Kam s nimi – může se zdát, že v zapojené trvalkové skupině nebude pro cibuloviny místo. V předjaří bude ale záhon prázdný, protože trvalky začnou rašit až později. Cibulky tedy vysaďte mezi jednotlivé trsy trvalek.
  5. Snadno a rychle – pomocí sazeče na cibuloviny půjde práce rychle od ruky. Vysazovat tak můžete i několik cibulovin najednou a nemusíte zbytečně převracet půdu.
  6. Správná hloubka rozhoduje – různé druhy cibulovin mají různě velké cibulky a vysazují se různě hluboko. Základní pravidlo: obvod cibule x 2 = minimální hloubka výsadby.
  7. Pozor na těžké, mokré půdy – na takových stanovištích vyhlubte jamku o několik centimetrů hlubší a vysypte ji hrubým pískem nebo jemným štěrkem. Zasypte půdou s příměsí písku.
  8. V úkrytu pod zemí – místo výsadby si označte tyčkou nebo jmenovkou. Jakmile totiž půda po výsadbě oschne, snadno zapomenete, že pod zemí spí cibulky, a při kypření nebo pletí je můžete poškodit.
  9. Bujné trvalky v sousedství – usychající listy cibulovin po odkvětu nejsou příliš vzhledné, proto je vhodné vysadit cibulky blízko bujnějších trvalek – host, kakostů, šant, které zatahující cibuloviny překryjí.
  10. Jarní fotografie – nemůžete na podzim najít volné místečko, kam cibule vysadit? Podívejte se na jarní fotky vaší zahrady a určitě najdete místa, kde by to kvetoucím tulipánům a narcisům krásně slušelo.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *